Dáma na kole(jí)ch

Dneska jsem četla u Andrei zamyšlení na téma ženy za volantem.

Celý článek

Hádanka

V pátek odpoledne se ke mně smutně přištrachala kolegyně s hrníčkem kávy.
„Tak ti povím, že jsem z té hádky pořád otrávená“.

L: „Hádky občas pěkně otráví život, s kým jsi se pohádala?“

Celý článek

Svět paradoxů

Herečky to mají těžké
Musí prý vypadat pořád mladě.
I v padesáti na dvacet.
Plastičtí chirurgové stojí spoustu peněz.
A herečky platí.
Liposukce, face lifting, botulotoxinové injekce.
Prý když nebudou vypadat mladě, nikdo je neobsadí do rolí.
Herečky to mají těžké.
Říkají, že potřebují botulotoxinové injekce, aby je režiséři obsazovali.

Celý článek

Setkání s mimozemšťanem - v telefonu

Kolegyně mi přinesla telefon.
Asi v devět.
„Prosím vyřiď to nějak, chce šéfa v nějaké supertajné záležitosti a nechce se nechat odbýt, už nevím co s ním.“.

Celý článek

O kočičce a prasatech

„Mami včera byla ve škole legrace, Max říkal, že komunisti si nemejou nohy a že jim smrděj.
A holky pěkně koukaly, když jsem jim říkala to o těch mávátkách a že nesměl hrát Kryl.“.

Celý článek

Dříve než nám usnou víčka...

Měla jsem a mám ráda Večerníčka.
Dokonce dlouho jen jeho osobně.

Celý článek

Zrození dámy

Na pohádky prý už jsem velká holka, slyšela jsem někde.
Jenže na mě vykukují ze světa kolem.
Znáte tu o ošklivém káčátku?

Celý článek

Zaťukala letinka

Dneska v poledne na mě zaťukala letinka.
„Ahoj, co je?“ ptám se.

„Prosila bych dneska vykat, jsem tu úředně. Ne jako kamarádka.“

Celý článek

Návštěva z pohádky

Nejspíš už se Vám někdy stalo, že potkáte člověka, který Vás zaujme.
I když je úplně cizí a nic o něm nevíte.
I když s ním třeba ani nemluvíte.
Prostě ho vidíte a pak máte chuť si ho prohlížet znovu a znovu.
A cítíte, že se Vám zamlouvá.
Nejspíš bych mohla přemýšlet nad tím proč.
Chemie?
Charisma?
Magnetismus?
Kdo ví.
Každopádně je to prima pocit, ať ho máme z jakýchkoliv důvodů.

Celý článek

Omluvenka

Chtěla bych jen moc poděkovat všem, kteří mi píší do vzkazů.
Opravdu mne velice těší Váš zájem.

Celý článek

Co nám asi přinese brachiosauří sex?

Pořád slyšíme na co všechno nejsou peníze.
Ledovce tají a tropické pralesy mizí.
Někdo nemá žádnou práci a jiný jí má ukrutně moc.
Běžné starosti.

A pak jsou tu lidé, kteří za nás řeší ty neběžné.
Někomu se zdá, že bezvýznamné.
Jinému, že nesmírně důležité.

Celý článek

Myslíš, že máš problém?

Velmi dobře víme, že svět se mění.
Že i naše životy se mění.
Vteřinu po vteřině.
Většinou jsou změny pozvolné.
A my máme čas si na ně zvyknout.
Přirozeně se měníme z holčiček a kluků na ženy a muže.
Den za dnem jako houby vstřebáváme nové informace.
A najednou když se jednoho dne ohlédneme, zjistíme, že je něco jinak.
Často neumíme přesně ukázat na okamžik, kdy došlo k té změně.

Někdy nemáme vůbec žádný čas si zvyknout.

Celý článek

Malá óda na velké hrady

Patrick Zandl napsal na Marigoldovi moc pěkný článek.
Vlastně píše často pěkné články.
Jen já jim většinou vůbec nerozumím.
Těm odborným.
Tomuhle ano.
Je o hradech.
Tedy vlastně ne tak docela.
Spíše o netradičním open source, ale já nepočítačový človíček, si všímám spíš neodborných věcí.
Nicméně jsem si v tom povídání našla mnoho zajímavého pro sebe.

Celý článek

Končím tuhle diskusi, řekla rozumbrada

U minulého povídání aTeo napsal tohle do komentáře:
„Ve tvých spotech zhusta vystupují poněkud bizarní, lehce až středně těžce pomýlení jedinci a individua, vedle nichž je poměrně snadné vyniknout rozvahou a moudrostí...
Patrně tento "postřeh" označíš za nesprávný. Nemíním jej obhajovat.“

Celý článek

Moje jízda tramvají

Před pár dny jsem šla na tramvaj.
Navzdory tomu, že se z míst ležících v blízkosti pražských tramvají stává životu nebezpečná zóna (jak říká jeden můj kamarád).
Vstup jen pro otrlé.
Nejsem otrlá, ale taky se mi nechtělo jet autem.
Krásně svítilo sluníčko.
Je to jen pět stanic a kousek se projdu.

Celý článek

Letem veršovaným světem

Konečně se sluníčko po dlouhé zimě protáhlo a začalo pořádně hřát.
Byl víkend.
A tak ven z města.
Stačí počkat v koloně na výpadovce z Prahy a za chvíli si mohu hrát na lesního mužíčka.
Nebo zahradní žínku.
Stromy kvetou, zahrada je taky plná různobarevných květů.
Tu včelička a tu čmelák.
Krásný brouček, co se prochází po pampelišce.
Plesám.
I Mácha plesal.
Romantika a pohoda.
Naprostá.
Tedy skoro naprostá.

„Něco padlo. – Pode dveřmi
mok se jeví – krvavý;

Celý článek

Navždy nikdy?

V jednom z minulých povídání se v komentářích objevilo povídání o manželských slibech.
Všechna ta slova byla nesmírně krásná a plná citu.
Taková, co zalezou člověku nejen pod kůži, ale i hluboko do srdíčka a duše.
Nevýslovně silná, vyřčená v okamžiku, kdy je člověk cítí a je přesvědčen, že to tak bude.
S vírou a touhou, aby se naplnila.

Celý článek