Tenkrát v první

Lidská paměť má prý tendence si z minulosti pamatovat vždy to příjemnější.
Na opravdu hodně špatné okamžiky pak reaguje i naprostým vytěsněním takových vzpomínek.
Nechci pochybovat o vědeckých studiích, jen si tak říkám, že pokud je to pravda, existuje nejspíš spousta výjimek potvrzujících pravidlo.

Zítra začíná další školní rok.

Celý článek

Na rautu

Stalo se tak jednou, skoro v noci, v jednom pražském hypermarketu.
Několik běžných zákazníků a jeden podivný.
Nemá vozík.
Ale to ještě nemusí nic znamenat.

Celý článek

Vona

Jako většinu všedních rán jsem zamířila do práce.
Azurové nebe, na jedné straně sluníčko, na druhé měsíc (tedy půlka měsíce).
Prostě nádhera. Až mi přišlo líto, že mám vlézt do podzemí.
Co nadělám, nejen nádherou je živ člověk, tak hurá do metra.

Celý článek

VyVolení, Ošklivka Betty a Goethe

Pokud čekáte jakékoliv rozbory na téma duševno a fyzično jednotlivých aktérů avizovaných pořadů či životopis génia, nejspíš budete zklamáni. Nedozvíte se žádné pikantnosti ani drby, tak třeba přestaňte raději číst. Já se prostě jen chci dnes zamyslet nad jedním z fenoménů naší doby.

Celý článek

O azalkové babičce

Znám křišťálovou studánku…..
Ač se to tak nejspíš nejeví z první věty, zase píše letinka a ne poeta Sládek.
Jen jsem chtěla své dnešní povídání uvést slovem „znám“ a sama od sebe se mi vnutila studánka.
Ta křišťálová.
Tak jsem neodolala.
Je zvláštní, jak některé věci paměť vystřeluje okamžitě a jiné schovává, jak největší poklady.

Ale zpátky k dnešnímu vyprávění.

Celý článek

Půlku chleba, dvakrát mléko a jednou kluka

1/2 chleba
litr mléka
10 vajíček
máslo
jogurt
1 kg cibule

Snad každý z nás už podobného nákupního pomocníka někdy třímal v rukou, mnozí podobný určitě i psali.
Jenže není seznam jako seznam.
A tak poslouchám, co se kolem šustne a říkám si, že možná už brzy budou někteří třímat v rukou papír popsaný jinými hesly –
kluk
černé vlasy
modré oči
IQ nad 140
sportovní postava
talent pro malířství a skladatelství
smysl pro humor

Celý článek

O kamení na cestách

Když je člověk máma (nebo táta) má to těžký.
Ví o pár let víc než v době, kdy si myslel, že ví víc než máma a táta.
A tak často kouká, jak jeho drobek dělá zbytečné chyby, jak dostává facky od života a otlouká se o mantinely, které mu svět staví do cesty.
A občas prostě musí bojovat s chutí odklízet dítku překážky z cesty.
Ví přece víc než ono.
Někdy odolá, jindy ne. Jak kdo a jak kdy.
A tak žehlíme maléry a sršíme dobrými radami. Poukazujeme na to či ono.
A dítko někdy poslouchá a ….dělá si věci po svém.
Tedy ne tak docela, když máme štěstí, něco mu v hlavě přece jen zůstává.
Tedy myslím. Doufám.

Jenže kde je hranice toho, co pomůže a co už ublíží?

Celý článek

Malé představení

Dnes bych vám ráda ve zkratce představila pár drobných projektů poněkud kontroverzního mladého (minimálně srdcem a duší) umělce.

Celý článek

Vím, že nevím?

„Nojo, co naděláš, voda holt poteče vždycky z kopce“, pronesla před pár dny kamarádka při jedné naší diskusi.
Vlastně o vodě z kopce jsem v poslední době už párkrát přemýšlela (modří, Alka a White Dog už možná tuší).
Mnoha věcí jsme si všimli.

Celý článek

O Ebole a SARSu za devatero horami

Tak jsem dneska četla, že se nemusím bát ptačí chřipky.
Sice Rusko oznámilo, že vir, co se jim vyskytl v Čeljabinské oblasti, je přenosný na člověka, ale mluvčí naší Státní veterinární správy je přesvědčen, že my se nemáme čeho bát.
Taky hlavní pražský hygienik souhlasí „je to tisíce kilometrů a nemoc se nikdy nepřenesla z jednoho člověka na druhého, vždy jen z nakažené drůbeže… i kdyby člověk nakažený touto nemocí přicestoval do ČR nikoho nenakazí.“.
Tedy to jsem si opravdu oddechla!

Celý článek

Den díkůvzdání

Možná vám připadá zvlátní, že právě v srpnu se objeví takový nadpis na letince, jenže k tomu, abyste poděkovali fajn lidem, je nejspíš vhodný jakýkoliv den.

Celý článek

Přechodně oblačno

Tak prý máme nejhorší léto za posledních 18 let.
Nejhorší.
Jen šest dní z prázdnin se obešlo bez deště.
A nejspíš se léto zdá mizerné nejen nám.
Psala mi kamarádka z Chorvatska "zatracená zima".
Přijela mi kamarádka z Itálie "zatracené počasí".
A kamarád z exotických krajů pro změnu psal "zatracené vedro".

Celý článek

Cesta za svobodou

Svoboda.
Další z řady slov, o nichž víme, že chceme, aby patřily k našemu životu.
Ve všední den i ve svátek.
A další z řady slov, která nebudeme umět vysvětlit stejně.
Tedy asi všichni chápeme obecný rámec obsahu, ale stejně tak ve vnímání toho, co je a co není svoboda bezpochyby najdeme diametrálně odlišné představy.
Svoboda je nejspíš volnost a právo rozhodovat se podle vlastního přesvědčení, pocitu nebo chuti.
Mnohdy stačí velmi málo na to, abychom se cítili utlačovaní a tyranizovaní.
A jindy stačí velmi málo na to, abychom se cítili svobodní.
Vlastně nejspíš, když nad tím začneme přemýšlet, co a kdo všechno nás omezuje, dojdeme k závěru, že svoboda vlastně neexistuje.
A nebo na tu mou odjakživa každý kašle.

Sotva jsem začala rozum brát, už tu byli rodiče s miliónem příkazů, zákazů a povelů. Většinou se mi zdály zbytečné, otravné a nepodstatné.

Celý článek

Když vám čouhá seno z boty

Prý mu čouhá sláma z bot.
Ustálené rčení, o kterém víme, co znamená.
Jenže, co když z bot čouhá něco jiného než sláma?
Třeba seno.

Občas si tak říkám, že žijeme ve fajn době.
Těžkou dřinu za nás dávno dělají stroje.

Celý článek

Mat dámou

K přemýšlení o dámách mne přivedlo jedno milé emailové povídání a taky komentář aTea k minulému článku.

Celý článek

O zvířecích doktorkách, inženýrech a gynekologovi

„A čím bys vlastně chtěla být až budeš velká?“ zaslechla jsem před pár týdny v metru otázku dospěláka k malé holčičce.
„Budu přece ta zvířecí doktorka, tati.“ měl jasno drobek.
Tak mě napadlo, že bych jí chtěla vidět za pár let.

Celý článek

Černobílá realita II.

Spoustu let se učím vidět svět ve větších souvislostech než jen přes filtr dvou barev – černé a bílé.
(Vlastně to už jsem vám nejspíš říkala. Mnohokrát.) A skoro stejně dlouho se i při vědomí souvislostí a vnímání širšího barevného spektra, pokouším vyvozovat závěry.

Celý článek