Soukromé očko a nevěra
Brečela mi sousedka, že jí podvedl manžel. Co prý s tím.
Abych mohla vyjádřit svůj názor, potřebuji znát okolnosti.
Tak už je znám.
A pak jsem přišla na to, že jsem nejspíš pořádně zlá osoba.
Měla jsem neodolatelnou chuť říct „dobře ti tak“.
Nad samotnými nevěrami se zkusím zamyslet někdy příště.
Teď o způsobu, jakým byla tahle nevěra odhalena.
Prý důvěřuj, ale prověřuj.
V každém vztahu je prý nezbytné průběžně prověřovat.
I když není podezření. I když nejsou problémy. Preventivně.
Nevíte jak? Je to jednoduché.
Prošacujete kapsy, když Váš mazlík spí.
Alespoň jednou za den je nezbytné provést rychlý test jeho mobilu.
A nejméně jednou za týden je doporučena důkladná lustrace účtenek v peněžence, co patří tomu, co o něm říkáte, že ho milujete.
A pamatujte, důležitá je pravidelnost.
A tak kontrolujete a kontrolujete. Dny, týdny, roky a najednou jste našli.
Nejspíš jsem pořádně zlá osoba.
Měla jsem neodolatelnou chuť říct „kdo hledá, najde“.
Šmírovat partnery? Nikdy jsem to nedělala.
Proč vlastně? Jsem snad málo zvědavá? Kdepak jsem hrozně zvědavá.
Nevím, kde mají kalhoty a bundy kapsy?
Neumím zacházet s mobilními telefony?
Neumím přečíst účtenku nebo nevím, jak vypadá peněženka?
Možná můj mazlík nikdy nespí?
Zavírá snad své kapsy, mobil či peněženku do trezoru?
Možná mi nefunguje na jeho trezor osvědčené „sezame otevři se“ a tak jen zoufale lomcuji klikou v době, kdy by měly probíhat pravidelné kontroly.
Samá voda.
Na odpověď stačí jen jediné slovo „respekt“.
Respekt k partnerům, respekt k sobě.
Nejspíš jsou lidé, kterým vyhovuje šmírovat a být šmírováni.
Já bych to nesnesla.
Za jednu ze základních hodnot v mezilidských vztazích považuji důvěru.
Nechci si pořád hlídat záda.
Jsem ráda, že můj mobil se může rozvalovat na stole i když nejsem doma sama.
Jsem ráda, že mi nikdo nehrabe do kapes či kabelky.
Že mi mé osobní věci neprohledává kontrolor.
A není to proto, že bych své věci měla plné obávaných „corpus delicti“.
Cítím se svobodně. A nechtěla bych, aby mí milovaní se takhle cítit nemohli.
Nevím, jaký je to pocit, čekat až někdo usne a pak potichoučku tahat věci z jeho kapes.
A vůbec mi nevadí, že ten pocit neznám.
Připadá mi nesmírně ponižující. Pro oba.
Sousedka brečela, jak jí ten neřád ublížil. A prý ještě chce, aby mu odpustila. Prý to byl jediný úlet. Má ho vzít na milost?
Nakonec jsem to nevydržela – byla jsem zlá osoba.
Řekla jsem toho hodně, taky „dobře ti tak“ i „kdo hledá, najde“.
Jistě, nevěra není fér a většinou moc bolí.
Její manžel měl úlet a pořádný, ale ona má šmírovací úlety celých deset let. Měla by odpustit a říci „odpusť, prosím“.
Jen nevím, jestli bych já, na místě jejího manžela, měla chuť odpouštět.
Komentáře
:O))))))))))))))))) (aTeo - Mail - WWW) Vloženo 26.01.2005, 00:53:21
Čéče, to nebylo moc "loajální". Namísto abys napsala, že všichni chlapi jsou podlí paraziti...
pro aTea (letinka - Mail - WWW) Vloženo 26.01.2005, 07:57:12
Nejspíš nejsou :-))))
Moc jsem se nasmála tvému komentáři.
Krásný den
(Today - Mail - WWW) Vloženo 26.01.2005, 08:10:53
jo,jo,to znám,své sousedce dávám podobné rady,napřed se jí to moc nelíbi,ale po čase,až se jí to v hlavě trochu rozleží,mi dává víceměně za pravdu,pak už jen záleží na tom,jestli chce sama se sebou něco udělat,že :-))
(aTeo :) - Mail - WWW) Vloženo 26.01.2005, 16:49:13
Starej má asi jinou...
Jak´s na to přišla?
No, už přes rok nebyl doma...
(Jarča - Mail - WWW) Vloženo 26.01.2005, 21:50:13
Letinko, myslím, že jsi jí to nakonec řekla dobře. Když vlastně celou tu dobu hledala důkaz, že je jí manžel nevěrný, tak proč jí to tak sebralo? ;) Ani jeden z nich není čistý - manžel měl úlet a tvá sousedka mu nevěřila - tak nevím, co je vlastně horší...
(letinka - Mail - WWW) Vloženo 26.01.2005, 22:08:50
Já osobně to vnímám tak, že nevěra - zvlášť pokud sám nevěrný to označuje za jeden úlet (a při tom desetiletém šmírování by byl zázrak, kdyby lhal a manželka na to nepřišla dřív) - je nejspíš chvilkové selhání a neplánované. Prostě kouzlo okamžiku a ...... každý uděláme občas chybu. Čímž samozřejmě nechci říkat, že je to v pořádku.
Ale pokud někdo programově deset let den za dnem bezdůvodně svému partnerovi prolézá kapsy, nedá se to snad ani nazvat úletem.
Osobně bych se spíš poprala s nevěrou než s tím, že mi deset let někdo, komu věřím, prohrabává kapsy sotva usnu.
Díky za Vaše komentáře. Hezký večer
Souhlas i nesouhlas (Pawlik - Mail - WWW) Vloženo 26.01.2005, 22:09:14
Souhlasím s tvým názorem o nešmírování a o respektu. Nesouhlasím s tím, co jsi řekla sousedce. Nebo jinak - myslíš, že ji tvoje domlua změní? Jestli ano, je to důvod i pro způsobení bolesti, jestli ne, tak to bylo zbytečně bolestivé šťourání do jejího světa.
(letinka - Mail - WWW) Vloženo 26.01.2005, 22:35:37
Nevím jestli se změní.
A máš pravdu, asi to bylo bolestivé šťourání (i když nejspíš zase ne tolik, samozřejmě jsem to zabalila a řekla mnohem víc než jen ty dvě věty, o kterých píšu v článku).
Ale vím jistě, že sousedka ví, jaká jsem. Rozhodně neříkám věci, které si nemyslím a pokud řeším problémy, vždycky se snažím být věcná. Většinou stačí lidem celý problém věcně rozebrat, říct svůj názor a oni už jsou schopni najít to nejlepší řešení sami. Rozhodně nepředpokládala, že s ní budu hodiny sedět a říkat, že si takového grázla nezasloužila. A nejspíš právě proto si přišla pro radu. A dostala jí. Myslím, že ne špatnou. Prostě si podle mě potřebovala srovnat v hlavě, že on nebyl jediný, kdo ubližoval a dělal chyby. Rozvádět se nechtějí ani jeden a tak si myslím, že po téhle bolestivé oboustranné lekci mají velkou šanci vyčistit vzduch a začít líp.
(Today - Mail - WWW) Vloženo 27.01.2005, 07:28:54
chápu to taky tak,právě proto chodí zase moje sousedka za mnou,protože ví,že jí nebudu tupě přitakávat.A jestli se změní?Nikdy nevíme které slovo nebo která poznámka nás přiměje se nad sebou zamyslet a konečně začít se sebou něco dělat.
ad Souhlas i nesouhlas (Špendl - Mail - WWW) Vloženo 30.01.2005, 22:40:04
Ono je někdy lepší někoho nakopnout, aby si uvědomil závažnost svého konání. Jestli Letinka reagovala adekvátně může vědět jen ona a její sousedka. Nikdo jiný u rozhovoru nebyl.
(Pachollini - Mail - WWW) Vloženo 13.02.2005, 16:31:35
Já jsem si vždycky říkal, že být nevěrný znamená nevěřit, podezřívat a když někdo podezřívá, tak je to výzva, aby mu ten druhý zahnul. Proč by měl zachovávat věrnost, když je podezříván? Podezřívání mi přijde asi stejně sprosté, jako to zahnutí. Z představy letitého šmírování je mi fyzicky nevolno.
Hezké odpoledne (letinka - Mail - WWW) Vloženo 13.02.2005, 16:54:59
Re Špendl: díky. Myslím, že to byla reakce adekvátní a účinná. A konec dobrý, odpustili si navzájem a snad oba pochopili.
Re Pachollini: naprosto souhlasím. Taky jsem měla takový odporný pocit z té představy preventivně šacovaných kapes. Tím neříkám, že neumím pochopit sledovací úlet ve vyhrocené životní situaci (a chci se k tématu vrátit). Nicméně máš naprostou pravdu, že letité podezírání jen tak je naprosto neomluvitelné, tedy alespoň já to tak vnímám. :-)
Přidání komentáře...