Voňavé knížky
Arthur mi do komentářů napsal takovou malou úvahu o vůni a knížkách.
Moc a moc se mi líbila a myslím, že by byla velká škoda, kdyby se v komentářích ztratila. Proto téhle úvaze patří moje dnešní písmenka.
Napsal Arthur Dent:
Už delší dobu mám rozepsaný článek o vůních.
Ale protože je rozepsaný a konce nevidět, tak z něj něco nahodím sem...
Všimli jste si, jak voní nová kniha? A že každá voní jinak? Asi dvakrát jsem měl knihu, která páchla.
Moc jsem je nečetl... Ale ten pocit, se kterým vezmu novou knihu do ruky, otevřu ji, přivoním a začnu číst, to mi žádné PDF nikdy nenabídne. PDF nevoní, nesmrdí a na dotek je nijaké...
To je vlastně taky poznámka k těm, co říkají, že "všechno je na internetu" a "číst knížku v PALMu je stejné jako číst ji papírovou, písmenka jsou stejná, pocit je stejný a navíc je to menší a skladnější"... Není, ten POCIT je jiný. A vůně je v případě nové knihy dobrá třetina toho pocitu.
Díky za ta slova Arthure.
Mám moc ráda vůni nových knížek a mám ráda i šustění stránek starších knížek.
Vzpomněla jsem si na jedno zvláštní povídání. Byla u mě na návštěvě kamarádka.
Dcerka jí přišla ukázat knížku, takový nádherný velký atlas vesmíru.
Kamarádka knížku pochválila a když dcerka odešla zpátky do svého pokoje, zeptala se mě „něco jsem prošvihla?“.
L: Proč?
Kamarádka: No měla malá narozeniny?
L: Ne, proč?
Kamarádka: To dostala takovou knížku bez důvodu?
Nevím jestli je možné kupovat knížky bez důvodu.
My máme vždy spoustu důvodů, proč si je kupujeme.
Pro poučení, pobavení, pro pohlazení i snění.
Pro obrázky i pro tu vůni, co o ní tak skvěle psal Arthur.
Ten atlas vesmíru je moc krásný a bylo spoustu důvodů, aby ho dcera chtěla …... a měla.
Jen to nebyly narozeniny.
Komentáře
Asi nejsem jediny blazen... (-fim- - Mail - WWW) Vloženo 29.01.2005, 23:10:45
jak vidim. Take mam potrebu kupovat (a davat) knihy a CDcka a podobne "zbytecnosti" bez ohledu na svatky a narozeniny ci jine prilezitosti. Treba i jen proto, ze jsem je zrovna nekde objevil. A bohuzel s tim obcas mam i potiz - vyskytne se nektera prilezitost s velkym "P" a cast pribuzenstva se zacne dotazovat po vhodnych tipech. No, a co pak mohu poradit...
Ono vubec je takove zvlastni obdarovavat lidi, na kterych nam zalezi, primo k urcenemu datu. Uz proto, ze ma-li byt obdarovanemu darek nejak uzitecny, proc cekat na spravne datum? A naopak - ta hruza, je-li obdarovavaci datum za dvermi a clovek je zrovna bez napadu (nebo bez penez)...
(aTeo - Mail - WWW) Vloženo 30.01.2005, 02:16:02
Jako študák jsem pomáhal stěhovat Okresní archív v jednom nejmenovaném:) městě. Vůně starých knih a spisů byla velmi charakteristická. Bavilo mě v nich listovat. Mohl jsem si "očichat" Goethův dopis Ulrice von Levetzow, knihu s poznámkami Dostojevského, nacistické rozsudky smrti... Každý z těch dokumentů voněl a "šustil" trochu jinak. Rád na ty výlety do historie vzpomínám :)
Krásné odpoledne (letinka - Mail - WWW) Vloženo 30.01.2005, 16:47:35
pro fima: Tak to tedy opravdu nejsi. Doufám, že jsou nás takových spousty. :-))
pro aTea: Tak teď ti vážně závidím -navzdory tomu, že je to ošklivá vlastnost. Taky bych chtěla zažít takové vonění a šustění. A ještě jedna poznámka mimo. Dneska jsem konečně měla trochu času si prohlédnout tvou stránku. U politiků jsem se moc smála, ale naprosto mě nadchly některé fantazie, které máš ve favoritech. Moc příjemná návštěva.
(Márinka - Mail - WWW) Vloženo 31.01.2005, 17:31:20
Nejen knihy, ale také některá knihkupectví a si ještě zachovávají typickou vůni "čerstvé" knihy. Jen papírnictví mi už velmi dlouho nevonělo tak jako jedna stará, dnes už nestojící Narpa. Tam jsem chodila kvůli té vůni každý den cestou ze školy, alespoň pro lenocha za dvacetník. :o)
Bohužel mám zkušenosti i z opačné strany stupnice pachových vjemů. "Vanoví" čtenáři často vracejí knihy navlhlé, ne-li již plesnivé a nelibě páchnoucí :o(
(Greentea - Mail - WWW) Vloženo 03.02.2005, 22:15:16
Narozeniny, svátky, vánoce a podobné "dedlajny" také nemám moc rád. Miluju pocit když se někdo raduje z dárku odemne, ale tyto věci mne nutí ke kompromisům co se týče výběru dárků. Nejsem totiž člověk který by na tyhle věci myslel dele nez tyden dopredu, a narozeniny lidi si obyčejně nepamatuji. Co jsem si všiml, tak tyto věci vyhovují hlavně lidem kteří dárky vnímají tímto způsobem: Dárek = svíčka, Větší dárek = aromalampička. Radši bych se propadl než dat někomu svíčku jako dárek.
Nicméně pozor na extrém. Můj otec pohrdá vánocemi tak, že už mi mnoho let nedal dárek k vánocům. Aby mi to nebylo líto, tak mi však v rozmezí čtrnácti dnů vždy koupí nějaký drahý dárek, aby to nevypadalo že je lakomý. Nestěžuju si, je to od něj hezké, ale působí to trochu komicky...
Přidání komentáře...