Setkání s mimozemšťanem - žalobníčkem
Ani nevím, proč mně tahle dětská říkanka vytane na mysli pokaždé, když si vzpomenu na tohohle mimozemšťana. Žalovat je slovo, které už od malinka nemáme rádi. Prý to není hezké. Žalobníkům se prý stává, že náhodou upadnou na schodech a vyrazí si zuby.
Dlouho jsem si při slově „žalobníček“ představila někoho, kdo se schovává za sukni a špitá o tom, kdo co a kde. Taky kdy. Nebo takového, co naopak nešpitá, ale kvílí a má u toho namířený prstík proti hříšníkovi.
Dneska vím, že žalovat má i jiné barvy. Třeba je to jedna z cest, jak se domoci svého práva. Dlouhá, nesnadná, trnitá, ale občas docela efektivní. I když nás média přesvědčují jen o opacích. Jen kdyby ty soudy tak dlouho netrvaly.
Pouť za mým mimozemšťanem začíná kdesi v tichomořském světě.
On a jeho vyvolená zde trávili svatební cestu. Láska, moře, exotika. Co víc si přát.
Snad jen krásné fotky do krásného alba z krásné svatební cesty.
Jenže, aby byly fotky, musíte mít foťák. Pokud máte foťák, musíte fotit.
Pokud fotíte, nesmíte si nechat foťák ukrást. Pokud si nechcete nechat foťák ukrást, musíte být opatrní. Pokud chcete být opatrní, není dobré dávat foťák do kufru, který poletí domů bez Vašeho přímého dozoru. Zvlášť pokud jste na všech tiskopisech, včetně letenky důrazně upozorňováni, že cenné a křehké věci si máte vzít do letadla. Třeba proto, že o ně můžete přijít a taky proto, že za ně nikdo nepřebírá odpovědnost. Pokud Váš zdravý rozum zaspí a nemá chuť ani myslet ani poslouchat výzvy z letenek, přímo si koledujete o to, že Vaše krásné fotky do krásného alba prostě nedoletí. Ano, tenhle svět není spravedlivý. V tomhle světě existují lidé, kteří Vám prohrabou věci a některé si navždy půjčí. A je jim jedno, že první svatební cesta prostě nejde zopakovat a že se nejspíš budete cítit hodně mizerně.
Má hořkou pachuť ten pocit, že jste přišli kvůli své neopatrnosti o něco moc cenného. A neopakovatelného. Jenže zlobit se můžete jen na sebe. Tedy pokud nejste mimozemšťan žalobníček.
Ten se rozhodl, že takhle to nenechá a jal se žalovat. Sám bez právníka. To přece není nic těžkého. Navíc každý právník by mu řekl, že není v právu a jen vyhodí peníze a zatíží zbytečně soudy. Zažaloval kde koho za kde co a u kde koho. Byly podány žaloby
- o náhradu škody za ztracený foťák
- o náhradu škody za vyfocený film
- o náhradu nemajetkové újmy, vzniklé mimozemšťanovi. Možná se divíte o jakou újmu se jedná. Ukradený foťák prý způsobil mimozemšťanovi trauma a citové problémy, neboť ho manželka označila za totálního idiota (jen ten prý může dát foťák do kufru) a ztratila tak o něm iluze. Došlo tak k citovému odcizení mladého manželství.
- na ochranu osobnosti. Vzhledem k tomu, že se jednalo o snímky ze svatební cesty, nejspíš byly žhavé a co když teď kvůli ukradenému fotoaparátu někde nějaký arab má vyvěšenou intimní fotku manželky mimozemšťana? Tím je ohrožena její lidská důstojnost a taky lidská důstojnost mimozemšťana.
- u všech žalob ještě podal návrhy na smírčí řízení, tzn. další jednání před soudem navíc.
Tak a teď si to všechno ještě vynásobte třikrát.
To proto, že byla pro jistotu zažalována cestovka, přepravce i letiště. Každý samostatnou žalobou a u jiného soudu.
Byla bych moc smutná, že nemám fotky ze svatební cesty. A rozhodně bych si kvůli jedné chybě nemyslela, že je můj manžel totální idiot (a nepochybně si to nemyslela ani manželka mimozemšťana, myslím, že to byl jen afekt a lítost). Jenže zcela nesmyslné žalobně bojové akce za jediným účelem – povzbuzení ega – už k zamyšlení myslím přímo svádí. Mít za manžela mimozemšťana, který místo uznání vlastní chyby, bombarduje soudy žalobami (u kterých je navíc od začátku naprosto jasné, že je všechny prohraje) to není už jen smutné, to je tristní.
A to nemluvím o tom, že za náklady řízení, které ho tenhle nesmyslný soudní maratón stál, by byl nejen pěkný nový foťák, ale i nová svatební cesta. Už malým dětem vysvětlujeme, že když se spálí, protože neposlechly, je to jejich chyba. Chápu, že ten pán hledal jiného viníka, aby mohl být v očích své dámy opět rytířem bez bázně, hany a vady. Jen měl pochopit, že když neposlouchá upozornění, je vina na něm a ne na všech okolo. Tihle lidé mě fakt moc štvou. To proto, že naše soudy pro jejich nesoudnost nemají čas řešit jiné věci. Třeba takové, co v nich jde tátům o možnost vidět vyrůstat své děti.
Komentáře
(Tom - Mail - WWW) Vloženo 21.02.2005, 17:53:12
Prijemne citanicko...
(jh11 - Mail - WWW) Vloženo 21.02.2005, 20:43:51
Mimozemšťan,
nevím klidně by to mohl být i majitel jiného státního občanství?
Kdysi mi někdo vykládal o Řeckém nádraží na kterém ráno nechali v rohu haly kufry,
jen tak
prý se to tam tak dělávalo.
A večer si je vyzvedli bez úhony.
V té době jsem si říkal, že tam museli žít samí spokojení lidé,
kteří neměli potřebu přivlastňovat si cizí věci.
U nás platí právo zvykové,
my si brzy zvyknem na všechno.
Jako ta žába,
kterou zahřívali ve vodě a ona přežila do 100 stupňů,
zatímco druhá,
kterou vhodili do vařicí vody, to nepřežila.
Z logického hlediska- byl jsem donucen odevzdat kufry, takže firma by mi za ně měla ručit-to je slušnost.
Zase z hlediska firmy, by se neúnosně prodloužily doby pro kontrolu zavazadel, takže se udělá dohoda.
No ale pro někoho je to pouze cár papíru.
A dobrý advokát dokáže divy.
Inu lidé sú různé,
někdo si takto může finančně náročně doplňovat vzdělání.
Kdo ví?
Neuč se praxe tě naučí.
Teď mne napadla možnost, že dotyčný i když v neprávu ten spor vyhraje.
No co možné je vše.
A po tom by jsme asi na něj čučeli jak Stehlík na Poldovku.
Nebo jako mimozemšťani na zprávy na Nově.
(aTeo ;) - Mail - WWW) Vloženo 21.02.2005, 22:37:18
Je moudré podivovat se, že nemoudří chovají se nemoudře?
(jh11 - Mail - WWW) Vloženo 22.02.2005, 01:49:57
Samozřejmě již dávno
klasik Jára Cimrman
ověřil slepost mnoha slepých uliček.
Ale kolik jich ještě zbývá? Neprobádaných?
Celé pole neorané :-))
(greentea - Mail - WWW) Vloženo 23.02.2005, 23:09:35
Mno když na to má a když ho to baví... Nevydím na tom nic špatného.
Můj kamarád dělal na letišti asi 3 měsíce nosiče zavazadl a říkal mi jak to chodí, když kufr vypadá zajímavě tak se otevře a prohrabe. Když je zamčený tak se prořízne a vysype, takže zámek spíše uškodí: Příláká pozornost, poškodí se zavazadlo a postrácí i věci které nestojí za ukradení. Nejlepší je mít věci v obycejnem kufru a zabalit do igelitoveho pytle, coz by meli na letisti udelat na pozadani. Zlodeji si raci vyberou jiny kufr, rozbalovani je zbytecna prace navic.
Dobré ráno (letinka - Mail - WWW) Vloženo 24.02.2005, 08:16:20
Zkusím ti vysvětlit co mi na tom vadí. Nebudu se tu pouštět do vysvětlování průběhu soudních řízení, ale zkusím to na něčem co si umí představit snad každý z nás. Je člověk, kterému opakovaně někdo řekne, že nemá jíst jahody, protože na ně má alergii a dostane kopřivku. Ten člověk obecně ví, že se takové věci prostě stávají. I když nejsou příjemné, prostě je to realita. Jenže má svou hlavu a nacpe se jahodami. Hup a je tu vyrážka. A on místo, aby si řekl, že je trumpetka (protože měl poslechnout) začne obvolávat odborníky. Několik z nich mu nestranně řekne, že si to opravdu zavinil sám tím, že jedl jahody a že má zůstat doma v klidu a počkat, protože kopřivka zmizí.Ale to žalobníčkovi nestačí. Tak si volá záchranku. A ne jednu sanitku, pro jistotu hned patnáct. Ti v sanitkách přijedou (protože musí) a to jen proto, aby pánovi řekli, že je to kopřivka, zavinil si jí tím, že neposlechl varování a jedl jahody. A že ta kopřivka zmizí sama. Pán zaplatí sanitkám spoustu peněz. Jenže ono to není jen o jeho nákladech. Ty sanitky marní čas jeho nesoudností a někde jinde má třeba někdo infarkt a jde mu o život. Už chápeš, co na tom vidím špatného? Jinak krásný den :-))
Nebo jinak (Pachollini - Mail - WWW) Vloženo 04.03.2005, 19:32:19
Já toho člověka neznám, nevím, co ho vedlo. Ale klidně bych si to celé dovedl vykládat jako vzpouru proti absurdnímu faktu, že někdo převezme můj kufr, vrátí mi ho nekompletní a nic. Vzpoura proti něčemu, co nedává rozum IMHO může/musí být tak trochu nesmyslná.
Přidání komentáře...