Neříkej vždy co víš, ale vždy se snaž vědět, co říkáš. C.A.Claudius
REKLAMA

Dům snů?

Před pár dny mi pípl mobil.
Kdo mi asi píše? A co?
„Už jsme rok přestěhovaní a ty nikde. Koukej přijet.“

Kamarádím roky s holkou, co tu SMS psala.
A kamarádím roky i s jejím manželem.
On a ona.
Jsou manželé už dlouho a celou dobu chtěli svůj dům snů.
Tak ho mají, jsou nejspíš šťastní a já s nimi.
A mám přijet.
Tak jsem nakoupila dárky pro hostitele i jejich neposedy a jela.

Dva, co se mají rádi. Dvě kouzelné děti.
Jejich dům snů.
Fantazie.
Dvě patra, dvě garáže.
Krásný dům. Na klidném místě na okraji Prahy.
Velká zahrada a do lesa kousek.

A den příjemně utíkal.
Kamarádka mě prováděla domem a zářila štěstím.
Měla jsem radost. Bylo to perfektní. Její štěstí i dům snů.
Sice prý utratili o dost víc než chtěli, ale když už má stát dům snů, nemá se šetřit.
Prostě to vyřeší vyšší hypotéka.

A když jsme tak seděli večer u krbu se zapáleným ohněm, ozvaly se dvě rozumbrady v mojí hlavě.

R1: Tedy ten krb je nádhera. Proč nemít taky takový dům?
R2: Dej pokoj. Jsem spokojená s tím co mám.
R1: Ale uznej, že to koukání do ohně nemá chybu. A v bytě krb neuděláš.
R2: Krb mám na chaloupce.
R1: Na chaloupce nejsi každý den.
Hypotéku dostaneš snadno a než se vzpamatuješ máš taky dům s krbem.
Řekni mi jediný důvod proč nemít taky takový dům?

Druhá rozumbrada se právě nadechovala k velkému proslovu, ale tok myšlenek přerušila hostitelka.
„Jdu koupat kluky, přijdu za chvilku“ a odběhla a já zůstala sama s jejím manželem.

Najednou jsem si uvědomila, že je něco špatně.
Vlastně celý den skoro nemluvil, vypadá unaveně a smutně.
Proč nezáří? Vždyť má nový dům snů.
Vyšli jsme na zahradu.

L: Nemáš chuť mi říct, co tě trápí?

On: Proč myslíš, že mě něco trápí?

L: Nemyslím, cítím.

On: Máš pravdu. Je mi mizerně, co jsme se sem nastěhovali.

L: Je tu krásně, nemůžeš si zvyknout?

On: Ulítli jsme. Ta hypotéka je strašně vysoká. A ona je navíc na mateřské.

L: To je mi jasné, ale máš přece velice dobrý plat. Splátky v pohodě zaplatíš.

On: Teď ano. Jenže bankovních odborníků je dostatek a tak vysokých postů, jako mám já, moc málo.
Jsem příliš drahý a moc vidím do karet svým zaměstnavatelům.
Pokud budou propouštět, půjdu první.
A takhle vysoká hypotéka se nedá platit z nižšího platu.
Nikdy jsem si nelámal hlavu.
Nebál se v práci stát za svými názory, když jsem věděl, že jsou správné.
Nebál jsem se budoucnosti, věděl jsem, že to zvládnu.
Teď jsem jako svázaný a mám hrozný strach.
Celé dny i noci.
Vůbec nemůžu spát, bolí mě žaludek.

L: Neblázni, tak chytrý kluk jako ty si vždycky najde práci a taky máte splátky pojištěné.

On: Snad ano. Ale kde je můj klid?
Jsem moc rád, že se o tom bavíme.
Je mi zle z každého dne z těch dvaceti let, co mám před sebou.
A nenávidím k smrti tenhle dům.
Jen jí to prosím neříkej, nechci jí kazit radost.

Po cestě domů špitla jedna rozumbrada té druhé „víš já vlastně myslím, že se máme fajn i bez domu s krbem“.
A ta druhá jen přikývla „chtěla jsem ti to vysvětlit, ale nebyl čas. Ano, máme se moc fajn.“.

linkuj.cz vybrali.sme.sk

Napsala letinka 17.03.2005, 15:23:24

Komentáře

(Petr F - Mail - WWW) Vloženo 17.03.2005, 16:19:20
A zanedlouho budou poslouchat partu zavistivcu o tom jak
si nakradli a jak jsou urcite zazobani.
Preju tvemu kamaradovi hodne zdravi.

(PJ - Mail - WWW) Vloženo 17.03.2005, 16:22:41
s tím pojištěním splátek opatrně... není všechno tak jak se zdá být (viz celej ten článek o "domě snů"). Ať se tvůj kamarád radši pořádně podívá, proti čemu přesně to má pojištěný. Obvykle to totiž nezahrnuje přesně ten běžnej případ, že přijde o práci a bude pár měsíců nezaměstnanej. Třeba ano, ale je potřeba si tu pojistku pořádně přečíst, pak člověk přijde o práci, chce o dva-tři měsíce odložit splátky neboť nemá žádné příjmy, a pak se nestačí divit, když mu pojišťovna oznámí, že na tento případ se pojistka nevztahuje a člověk musí platit vem kde vem.

Vidím to stejně (HM - Mail - WWW) Vloženo 17.03.2005, 17:17:31
Dokud nemám hypotéku, jsem svobodnej člověk. Když přijdu o práci, nikdy nebude úplně zle. Ale finanční závazek vytváří závislost a to jsou okovy, které člověka srazí na zem. Bojím se toho a myslím, že bych si dům snů nepořídil. Dík za článek.

(dgx - Mail - WWW) Vloženo 17.03.2005, 18:53:50
Úplně přesně pocit Tvého kamaráda bankéře chápu. Mě dokonce chytlo takové to bolení žaludku v půlce článku...

Ach jo. Ale třeba vyhrajou ve sportce a budou mít klid :-)


(jjezibaba - Mail - WWW) Vloženo 17.03.2005, 19:46:12
Taky to vidím úplně stejně jako ty a jako HM. Kdesi jsem četla, že "nehjbohatší není ten, kdo má nejvíc, ale ten, kdo potřebuje nejmíň..."

pro jjezibabu (Qark - Mail - WWW) Vloženo 17.03.2005, 19:55:38
No mozna jsi tu veticku cetla v mem komentari ;-) http://letinka.bloguje.cz/100324_item.php
Mam ji totiz moc a moc rad, protoze jsem zjistil, ze je velmi pravdiva.

I v tom je rozdíl (De Marco - Mail - WWW) Vloženo 17.03.2005, 20:51:44
mezi bohatými a ostatními . . . A hlavně systém nepotřebuje lidi kteří jsou SVOBODNÍ! Tohole je přesně to co systém potřebuje! Jen mne překvapuje že ten chytrý bankéř se ňak nepojistil(nemyslím pojistku od pojišťovny;oP)!

pro Quarka (jjezibaba - Mail - WWW) Vloženo 17.03.2005, 21:05:34
Tak tam jsem jí určitě nečetla (vlastně tuším, že to byl mail s citáty od jedné spoluhráčky..), tamten Letinčin článek jsem předtím nějak vynechala.. takže díky za upozornění na něj:) Taky se mi ta věta dost líbí:)

(letinka - Mail - WWW) Vloženo 17.03.2005, 21:08:47
Díky všem za zajímavé komentáře.

Re: de Marco
Nevím jestli nepojistil, nepitvala jsem jejich finanční záležitosti.
Vím jen to, co měli chuť říkat. Určitě byl původní plán během výstavby pořádně překročený, asi si sáhli i do rezerv, do kterých se sahat nemělo. Nemyslím si ani, že by to neutáhli. Ale to břemeno, že se může stát cokoli, je nejspíš strašně těžké a podle mého neúměrně vysoká cena za splněný sen.
Proto se sen změnil v noční můru.

(jh11 - Mail - WWW) Vloženo 17.03.2005, 23:16:35
Víc než krejcar mi nedávejte,
nechci se vrátit mezi tu bohatou pakáž.

pro jjezibaba (Qark - Mail - WWW) Vloženo 17.03.2005, 23:30:04
Proc porad musim cist zkomoleniny sve prezdivky? Nic proti, ale ja jsem Qark a ne Quark. Dnes jsem se videl takhle blbe napsanej na internetu uz po treti.. ach jo :-(

(i - Mail - WWW) Vloženo 17.03.2005, 23:35:30
letinka, tvoji priatelia nepoznajú tento web?

Je-li nejbohatší ten, (aTeo ;) - Mail - WWW) Vloženo 17.03.2005, 23:49:45
kdo potřebuje nejmíň, pak asi tuto podmínku splňuju. Nepotřebuju nic, mám totiž všechno (tedy - všechno, co potřebuju:). Včetně domu s krbem. Jo... a bez hypotéky !

Dobré ráno (letinka - Mail - WWW) Vloženo 18.03.2005, 07:35:33
Re jh11: ...řekl ten, jehož jméno do čela největších Čechů málem zapsáno bylo. Máme stejné oblíbence. :-))

Re i: Nikdo z mých známých ani kamarádů nezná tenhle web ani nevědí, že v mém životě vůbec je nějaká letinka. Pohybuji se mezi lidmi, kteří příliš času internetu nevěnují a nejspíš ani nevědí, že existuje možnost takhle psát. Stejně jako by to vůbec nenapadlo mě, kdybych nezabloudila na stránky Radka Hulána a jeho čtenáři mě nepostrčili k blogu.
A předpokládám, že mí kamarádi by byli pořádně vykulení, že mám na tyhle věci vůbec čas.

A právě to mi dává možnost psát věci, o kterých mám chuť si s vámi povídat (kdyby tahle povídání četli, nikdy bych nemohla třeba napsat svůj dnešní příběh, mohl by se v něm někdo poznat a ona by věděla co on řekl jen mně, protože mi věřil).

Ti lidé z mých příběhů mi dávají svou důvěru a svěřují své bolesti a radosti. Mám pocit, že je důležité pozastavit se a zkoušet zapřemýšlet o tom, co se děje kolem nás. Ale ta důvěra je pro mě posvátná a nikdy bych jí nechtěla zklamat. Pokud bych měla pocit, že tohle riziko hrozí, nezbylo by mi než letince zamávat a poslat jí na dovolenou na nějaký hodně vzdálený ostrov. :-)) A to i přesto, že jí mám díky Vám moc ráda.

Re Qark a aTeo: Když se daří, .....

Krásný den

(Andrea - Mail - WWW) Vloženo 18.03.2005, 07:44:39
Můj bratr je na tom úplně stejně jako Tvůj kamarád. Rozhodl se se svou manželkou, že si postaví dům v satelitu - nedaleko Prahy, do lesa kousek,...
Vybrali si jeden z nejlevnějších a nejobyčejnějších domečků, na prospektu se mi líbil...
Ale pak došlo na stavění. Sousedi mají patro, náš přízemní domeček nebude vypadat hezky - a když už patro, chtělo by to pokoj navíc - a taky dvě koupelny - a prádelnu - no a taky garáž - radši pro dvě auta - bude lepší, když to podsklepíme - samozavírací vrata jsou pro nás samozřejmostí - když už vyšší hypotéka, mohli bychom mít líp zařízenou kuchyň - a hezčí dlaždičky v koupelně.....
Z původního projektu nezbylo nic, i na ten krb došlo. Problém je, že můj bráška si musel vzít druhou práci, protože jeho žena sice není na mateřské, ale ani jeden z nich nevydělává jako bankovní odborník :o)
Takže mají dům snů, ale mají taky po náladě.. skoro nejsou doma (a vypadá to, že v nejbližších desetiletích ani nebudou). Děti prý musejí počkat - dětské pokojíčky jsou sice připravené, ale na kočárek už nejsou peníze...
Děkuju pěkně - nechci!!!

Re Andrea (letinka - Mail - WWW) Vloženo 18.03.2005, 07:54:25
Díky za moc zajímavý komentář.
Přesně takhle to v praxi často dopadá.
Na druhou stranu je logické, že ti lidé mají pocit, že když už se zadluží, měli by mít přesně to, po čem touží, je to přece už napořád.
Tak přidávají a přidávají a vůbec si nevšimnou, že jim přibývají k radostem i starosti. :(

Už jsem si vzpomněl, co mi chybí... (aTeo ;))) - Mail - WWW) Vloženo 18.03.2005, 08:56:28
Kubík dřeva do toho krbu. Všechna březová polena jsem letos už spálil...
A taky mi chybí čas - potřeboval bych, aby den měl nejméně 50 hodin!

(allora - Mail - WWW) Vloženo 18.03.2005, 13:49:35
Předpokládám, že u rozhodnutí o navýšení hypotéky byli oba dva, on navíc, jako bankovní odborník či co by měl nejlépe vědět, co si může či nemůže dovolit bez obav.
Teď má dvě možnosti:
a) dělat to, co dělá teď, tedy být smutný, utrápený, přemýšlet, co by bylo, kdyby..., tímhle přemýšlením zaplnit čas, který doposud věnoval práci a podlehnout stresu a nervozitě, která povede k tomu, že začne dělat chyby a bude si muset hledat jinou práci, čímž se jeho obavy samozřejmě naplní.
b) říct si - jo, tohle je hezkej dům, má rodina i já jsme tu šťastní, tady můžu načerpat sílu a uvolnit se před dalším pracovním dnem. Večer zapálí oheň v krbu, ráno při snídani se bude usmívat při pohledu na děti, hrající si na zahradě a do práce půjde v pohodě, která se samozřejmě projeví i na jeho výkonech, takže časem zas poskočí o stupínek výš.

Každej musí sám sebe najít.
A k tomu pojištění - při půjčkách a hypotékách se vztahuje i na ztrátu zaměstnání, je-li člověk v evidenci ÚP, platí za něj oněch šest měsíců splátky pojišťovna.

re allora (letinka - Mail - WWW) Vloženo 18.03.2005, 14:10:34
Máš naprostou pravdu.
Já si myslím, že to zatím opravdu není o tom, že by to neutáhli finančně. Ostatně kdybych šla do důsledků, mají třeba dvě nová auta (tedy co prodávat a z čeho platit splátky).
Ale ono je to vlastně úplně nepodstatné.
Tohle povídání není o objektivních problémech, ale o tom, jak zle se může cítit člověk když na něj dolehne tíha závazků za splněný sen.
Vím, že by dneska rád měnil dům za klidnou noc. Člověk si může spočítat a předpokládat mnohé, jen pocity se občas odhadují zle. A asi ho nenapadlo, jak strašně ho bude svazovat pocit odpovědnosti, kolik svobody jemu osobně to vezme.
.

JJezibabo (Pee - Mail - WWW) Vloženo 18.03.2005, 17:45:08
Dumam, ze kterych pramenu to je:
"nehjbohatší není ten, kdo má nejvíc, ale ten, kdo potřebuje nejmíň..."
Od Confucia az po 15-te stol.
Bylo by trochu hist-help?

(jh11 - Mail - WWW) Vloženo 19.03.2005, 21:17:12
Za peníze,
které nemáme,
si kupujeme věci,
které nepotřebujeme,
abychom mohli imponovat lidem,
které nemáme rádi...
...názor k zamyšlení...
http://respect2.bloguje.cz/126619_item.php

trochu z jiné strany (Fade - Mail - WWW) Vloženo 21.03.2005, 09:20:51
a není každá nově nabytá odpovědnost vlastně svazující? To se netýká jenom splátek hypotéky, ale hlavně "pořízení" dětí (jak pořízení, copak dítě je nějaký kus nábytku???). Z toho mám zatím jako bezdětná daleko větší hrůzu než z úvěrů a hypo. Protože hypo je závazek, i když dlouhý, tak konečný a lze od něj v případě nouze odstoupit. Od závazků k dítěti se odstoupit nedá a je to na celý život... A možná to bude znít divně, ale myslím si, že hlavně skrze vlastní děti nás může tohle společenské uspořádání ovládat úplně nejlépe - viz například reklamy, zamířené na děti, kolektivy dětí, které automaticky vyloučí to, které nemá nový model Nokie atd.
Možná to vidím moc černě ?

(letinka - Mail - WWW) Vloženo 21.03.2005, 19:33:23
Re jh11: to je moc zajímavá věta

Re Fade: zkusím něco napsat, tak moc černé to není, neboj. :))


Přidání komentáře...
Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text: