Nic mi není
Zapomněl co zapomenout neměl.
A ona se zlobila.
Myslím oprávněně.
Vyprávěla, až se dostala na konec svého povídání.
Kolegyně: Tak jsem s ním přestala mluvit.
A představ si, že se mě odpoledne klidně zeptal jestli mi něco je.
L: A co jsi řekla?
Kolegyně: Že nic.
A on na to jestli něco provedl. Tak jsem řekla, že vůbec nic.
L: A proč jsi to řekla?
Kolegyně: Jak proč?
L: No proč jsi řekla, že ti nic není, když jsi byla smutná a naštvaná.
A proč jsi řekla, že nic neprovedl, když zapomněl na tvé narozeniny?
Kolegyně: A co jsem mu asi tak měla říct?
L: Co třeba, že jsi smutná a naštvaná, protože zapomněl na tvoje narozky?
Kolegyně: Blázníš?
L: Proto, že když se zlobím nebo mi někdo ublíží tak mu řeknu, že mě naštval nebo mi ublížil?
Kolegyně: Ať si na to přijde sám! Nemíním s ním mluvit.
L: Jenže než na to náhodou přijde, bude si spíš myslet, že jsi cvok, co tvrdí, že mu nic není a přitom je nafouklý a nemluví. A stejně je jen otázka času, kdy mu to vmeteš, protože je ti to líto.
Kolegyně: Takže podle tebe je ještě on ten chudák a já ta zlá?
L: Ty mě vůbec neposloucháš.
Je jasné, že to zkazil. Zlobíš se oprávněně.
Jenom je myslím zbytečné říkat, že se nic neděje, když děje.
Říkat, že ti nic není, když jsi celá bolavá.
Ublížil ti a zkazil den, protože zapomněl.
Jenže nic nevyřešíš tím, že zkazíš spoustu dalších dní, protože s ním nebudeš mluvit.
Není prostě lepší říct, že tě štve, že tě to bolí a že je ti líto, že zapomněl?
Bude se asi cítit mizerně, že ti ublížil a příště si třeba dá pozor.
Navíc dokud mu to neřekneš, nejspíš mu vůbec nedocvakne proč jsi protivná.
Kolegyně: No, když nad tím tak přemýšlím, možná bych mu měla říct, že je mi to moc líto, že zapomněl. Ještě si to nechám projít v hlavě.
Někdy se mi zdá, že je tenhle svět pořádně zamotaný.
Od přírody.
Jindy mám pocit, že je tenhle svět pořádně zamotaný.
Od lidí.
Říkáme „nic“ když nás něco bolí.
Říkáme „nic“ když se zlobíme.
Jako kdyby na jednoduchou otázku nešlo jednoduše odpovědět.
Jako kdyby „nic“ mohlo vyřešit jakýkoliv problém.
Nejspíš trestáme ty druhé za to, že nám ublížili.
Tak mě napadá, že možná víc než je, občas trestáme sami sebe.
Minutami, kdy se mračíme a přitom bychom mohli mít na tváři úsměv.
Komentáře
(foresth - Mail - WWW) Vloženo 18.04.2005, 19:22:26
jaka to pravda.. a zrovna dnes jsem si ji opet overil..
(Andrea - Mail - WWW) Vloženo 18.04.2005, 19:25:31
Na začátku manželství (je to už hrozně dávno :o) ) jsem to taky tak řešila. Mlčela jsem, měla jsem hrozně ukřivděnej výraz a tvářila jsem se ublíženě. Když se mě ale Manžel zeptal, co mi je, odpovídala jsem: Nic...
Postupem času, odžitých let a množstvím různých třenic jsem toho nechala. Máme strašně málo času na to, abychom trucovali. A ten druhý přece nemůže číst myšlenky. Když jsem tehdy říkala, že mi nic není, můj muž si opravdu myslel, že mi nic není. Jak by mohl vědět, co mě štve, když jsem mu to neřekla?
A tak mluvíme. Když nás něco naštve, potěší, trápí, rozesměje nebo bolí. A funguje to.
Mám pocit, že by bylo o mnoho problémů míň, kdyby spolu lidi mluvili...
No jo - urážlivost... (aTeo ;) - Mail - WWW) Vloženo 18.04.2005, 20:43:01
Poměrně rozšířená vlastnost u submisivních jedinců, skoro by se mi chtělo říct, že je to agresivita na minus prvou. :) Nadělá sice ve vztahu méně viditelných škod, ale tyto bývají dlouhodobější, páč vztahovačnost některých lidí a jejich pohotovost kdykoliv se urazit je až urážlivá... :O) Paradoxní je, že si často už ani nepamatují impuls, akorát vědí, že jim bylo surově ublíženo a takto primitivně se mstí.
jo jo jo!!! (E.T. aka Ford Prefect - Mail - WWW) Vloženo 18.04.2005, 21:59:08
letinko mas aspon podle me uplnou pravdu - jestli me nekdy dokaze neco dokonale vytocit do vrtule - coz pak musim resit prochazkou nez se zklidnim tak je to prave tohle ... nic... coby ... hmmmm... jo ...
jsem rad ze o tom konecne nekdo napsal - a ze to taky nekomu (minimalne tobe) pripada divny a nefer...
dix
(jh11 - Mail - WWW) Vloženo 19.04.2005, 01:49:12
Ženy si si často muže idealizují.
Přitom klidně připustí,
že ve škole se učily matematiku
a kvadratické rovnice jim nic neříkají.
(Jail - Mail - WWW) Vloženo 19.04.2005, 03:31:22
Ja som si dlho myslel ze je strasna hovadina ak sa niekto nahneva kvoli tomu, ze niekto zabudol na jeho narodeniny. Mne bolo jedno ci si niekto spomenul, alebo nie. Mozno to bolo tym, ze som bol zvyknuty nato, ze ty co si mali spomenut si spomenuli a ostatni nie. Potom som si vsak uvedomil, ze najkrajsie je ak mi zagratuluje niekto od koho to neocakavam. Preto sa o to pokusam teraz ja :) Ak mozem tak zavolam, alebo sa stretnem s kazdym o kom viem kedy ma nejaky ten sviatok :)Ty ludia su potom milo prekvapeny a ja som stastny, ze som ich prekvapil :)
(Fade - Mail - WWW) Vloženo 19.04.2005, 09:47:30
To je taková obecná vlastnost žen, když se jim něco nelíbí, tak místo aby se ozvaly, čekají, že to tomu jejich přece musí dojít, jestli je miluje... Je to blbost, většina chlapů nemá ženskou empatii a když jim žena řekne, že se nic neděje, berou to tak, že se nic neděje. Pak se diví, proč ta ženská hysterčí, když říkala, že je všechno ok. Takže pokud chcete empatické vcítění, běžte za kamarádkou nebo kartářkou nebo nějakou jinou ženskou. Pokud chcete, aby se vám chlap omluvil za to, že zapomněl na vaše narozeniny, řekněte mu že vás mrzí, že zapomněl a že chcete, aby se omluvil. Slovy klasika: slabé náznaky nestačí, pořádné náznaky taky nestačí, když něco chcete od chlapa, tak si o to prostě řeknete :))) A funguje to :)
aTeo (koldak - Mail - WWW) Vloženo 19.04.2005, 12:55:40
Každý holt nemůže být ten dominantní. Vnucuje se mi myšlenka - proč si potom někteří lidé vybírají jako partnery submisivní jedince, když žít s nimi je tak nevyhovující. Vždyť kolem je těch správňáků přece neurekom
(jindřich - Mail - WWW) Vloženo 19.04.2005, 13:07:49
to Fade: je to přesně tak, můžu potvrdit :-)
Ženské a mužské myšlení (vnímámí, cítění, uvažování,...) se prostě trochu liší a nejhorší je, když ti dva to o sobě navzájem netuší. Pak nechápou, proč ten druhý reaguje tak "divně". Není špatné si o tom něco přečíst (třeba ze série knih "Mars x Venuše"), člověk se pak nestačí divit, jak se v tom poznává a jak byl dřív nechápavý jen proto, že si neuvědomil, že ten druhý je malinko jiný.
Moj komentar bol trosku dlhsi.... (danuwaanalihi - Mail - WWW) Vloženo 19.04.2005, 17:26:17
A tak som z neho spravil clanocek. Vdaka letinka... Vecna pravda... Tu je ten link:
http://www.bloguje.cz/blogy/sk/138318_item.php
Koldak (aTeo ;) - Mail - WWW) Vloženo 19.04.2005, 17:29:25
Páč to třeba ještě nevědí. Na počátku vztahu se jednak každej stylizuje do lepšího světla, druhak nebývá tolik důvodů se urazit a některé věci, jež ti později polezou na nervy se mohou jevit jako neskonale roztomilé. Ne všichni submisivní jsou však urážliví, někteří si své podřízené postavení užívají, páč jim vyhovuje, jiní reagují agresivně v krátkých dávkách. Např. psychorachejtle. Střádají energii, tiše trpí, "NIC" jim není a pak... BUM!
ukazka (Qark - Mail - WWW) Vloženo 19.04.2005, 21:26:08
Krasna ukazka zenskeho mysleni. Ja nemyslim, ze je to o submisivnosti. Je to proste klasicky zensky postoj. Zeny si mysli, ze muzi radi zkoumaji proc jsou nastvane. Jenze pro muze problem schovany v pytli na pude neni problem, ale zbytecnost. Muz zapomene na narozeniny. Omluvi se a kdyz zena nic nenamita, tak je to vyresene. Zena se tim uzira a chlap se divi co ji stve, vzdyt se prece omluvil. Navic muzi maji jednu specifickou vlastnost. Kdyz se nastvou tak druhy den je vec promlcena, a proto nechapou proc se s nimi ta holka uz nekolikaty den nebavi :-)) V takovem pripade si reknou ze je "divna".
ad Qark (Špendl - Mail - WWW) Vloženo 19.04.2005, 23:17:51
No ale potom musíš říct, co je ženské myšlení. Pokud způsob myšlení žen, tak to asi mám za ženu chlapa - nepříjemné zjištění:-). Proto se kloním k aTeově verzi o submisivnosti (páč jiné vysvětlení mě nenapadá).
TO celé mi připomíná... (ripáček - Mail - WWW) Vloženo 20.04.2005, 16:59:42
.. tohle: http://sweb.cz/EsoRimmer/woman.jpg ... ale jinak je to hodně melancholicky smutný... jako někdy ty zatrápený vztahy...
Děkuji (letinka - Mail - WWW) Vloženo 20.04.2005, 17:11:32
všem moc za zajímavé názory a komentáře a taky za bezva odkazy. :))
Přidání komentáře...