Švejkův národ?
Jistý český psycholog (jehož jméno jsem hanebně zapomněla, abych si nepřetěžovala své mozkové odkladiště) provedl studii.
Předmětem zkoumání byl způsob, jakým se česká populace vyrovnává s problémy.
Konkrétně se zaměřením na to, jak během celospolečenských zátěžových situací či událostí okamžitě vyprodukujeme nesmírně velké množství humoru.
Často pořádně černého.
Údajně jev, ve kterém nás žádný národ na světě netrumfne.
Tragédie v rakouském tunelu či v americkém mrakodrapu.
Záplavy a útěk zločince, co je prý nebezpečný.
Zatčení Pilipové a pan povídal Gross.
Špatné ekonomické podmínky či hry mocných.
Často nepříjemné a zlé chvíle.
Jde v nich o věci materiální i existenční.
Těch druhých i bezprostředně naše.
Stačí jen náznak a už chrlíme vtipy.
Často pořádně černé.
Prý je to odporné, slyšela jsem názory.
Nemravné dělat si legraci z toho, co jiné moc bolí.
Jenže podle výsledků studie se stejně vyrovnáváme i s tím, co se nás bezprostředně týká.
Jistě ne všichni, ale obecně, jako národ častěji než národy jiné.
Vzpomínám na velké moravské povodně.
Snažili jsme se pomáhat alespoň materiálně, ale něco v nás si zoufalo bezmocí při záběrech v televizi.
Máme na Moravě příbuzné, co přišli o hodně a přesto jsme se smáli vtipům, které se vyrojily.
Stejně jako oni, uprostřed té hrůzy a návalů zoufalství.
Zasmání nad černým vtipem a zpátky do reality, co svádí k pláči.
Při pražských povodních, jsem stála na kopci a dívala se na svůj zamilovaný park Stromovka.
Jako by něco ve mně umřelo, spolu se stromy, co voda zničila.
Spolu se stromy, co se mnou rostly.
Nebo já s nimi, kdo ví.
Stála jsem a i když jsem nechtěla, úplně samo mi to brečelo.
Cesty, co jsem na nich jezdila na kole i na koni, se staly nedobrovolně dnem špinavé povodňové řeky.
Některé vysoké stromy měly vidět alespoň koruny, jiné se topily celé.
I magnólie, co je mám tolik ráda.
Dívala jsem se přes řeku na zatopenou zoologickou zahradu i místa, kde ještě před pár dny měl můj kamarád krásný domek.
A bylo mi zle.
Nesmírně zle.
Na chvíli jsem měla pocit, že tohle je snad konec světa.
To pro tu bezmoc.
Tu, co rve vaše nitro, když vidíte, jak se Vám topí vzpomínky a mizí místa, co milujete.
A můžete se jen modlit, ke kdo ví čemu či komu, když nevěříte v Boha.
Šla jsem domů a po cestě potkala známé.
Taky se byli podívat na tu spoušť.
Jejich byt byl pod vodou.
Nic moc životní situace, řekla bych.
Nálada pochmurná.
Najednou jeden z kamarádů řekl vtip.
Prý si podá inzerát, že prodá chatu na Slapech, má plovoucí podlahy a je k vidění v 9,00 u Barrandovského mostu, v 9.30 u Jiráskova mostu, v 9.32 u Karlova mostu, v 10.00 u Mělníka.
Uvědomili jsme si, že má pod vodou nejen byt, ale i chatu.
Určitě mu nebylo dobře, jako nám všem.
Ale vrátilo to energii, zmizel ten bezmocný pocit, že nic nebude jako dřív.
Chrlili jsme vtipy a moc se smáli.
V Národním divadle prý večer bude zurčet Vltava.
Nejspíš jsme nasbírali spoustu energie na to, abychom se poprali s tou spouští kolem.
Jako národ máme spoustu necností, ale co se vtipů týká, nemyslím, že jsme zlí nebo cyničtí.
Myslím, že máme jen svůj osobitý způsob, jak se neuzoufat z věcí, které k uzoufání vypadají.
Živelní katastrofy nebo ty katastrofy společenské.
Dokud se umíme pousmát či zlehčit úděl, který na nás osud nakládá, vydržíme myslím víc.
A tak mě napadá, znáte tenhle?
Přijde za otcem pětiletý synáček a ptá se, co je to politika.
"Jak bych ti to vysvětlil", přemýšlí otec.
"Podívej se, to je jako u nás doma: Já jsem kapitalismus.
Já vydělávám peníze a nosím je domu.
Maminka, to je socialistická vláda.
Ta mi peníze vezme, něco si nechá a zbytek přerozdělí podle svého uvážení bez ohledu na můj názor.
Naše služebná, to je dělnická třída, já jí dávám práci, maminka jí platí. Ona pracuje. Dědeček, to jsou odbory, ten dává pozor, aby dělnická třída nebyla vykořisťovaná.
Ty sám jsi lid.
Pro tebe to všechno všichni děláme.
A tvůj malý roční bratříček, tak to je naše společná budoucnost. Rozumíš tomu?"
Chlapeček se dlouze zamyslí a pak řekne: "Zatím ještě nevím, nechám si to projít přes noc hlavou".
V noci se probudí zápachem, protože jeho malý bratříček se pokakal.
Zajde tedy do pokoje rodičů.
Tam spí jenom maminka a nejde probudit.
Chlapec jde tedy do pokoje služky.
A tam vidí tatínka, jak si to se služebnou právě rozdává.
Ani jeden si malé postavičky nevšimne.
Chlapeček se smutně otočí a za rohem uvidí dědečka, jak se zájmem pozoruje oknem tatínka se služebnou.
Ani dědeček si ho nevšimne.
Chlapeček se rozpláče a jde si lehnout.
Ráno se ho tatínek ptá: "Tak už víš, co je to ta politika?"
A chlapec smutně odpoví: "Už to vím, ale je to trochu jinak, než jsi říkal včera".
"A jak, prosím tě?"
"No, kapitalismus zneužívá dělnickou třídu.
Odbory tomu nečinně přihlížejí, zatímco socialistická vláda tvrdě spí.
Lid je všemi ignorován a naše společná budoucnost leží ve sračkách".
Komentáře
:) (Zúzi - Mail - WWW) Vloženo 29.04.2005, 14:17:33
Moc pěkné; ten vtip "co je to politika" je sice starej, ale pořád dooost dobrej. ;)
Horší způsoby... (Ossis - Mail - WWW) Vloženo 29.04.2005, 14:23:22
Myslím si že tento způsob odreagování je jeden z nejlepších. Člověk si při vtipu uvědomí, že to může být ještě horší.
Třeba ty povodně: Plovouci chata = nejpříjemná situace
Někdo v ní zůstal = daleko horší varianta...
Taky švejkovina... (?) (aTeo ;) - Mail - WWW) Vloženo 29.04.2005, 15:11:40
Paroubkova politická anabáze:
http://ateo.cz/frame/phpgal/pict//2.357.jpg
(binarniladin - Mail - WWW) Vloženo 29.04.2005, 15:58:10
Reinhard Heydrich kdysi prohlásil, že Češi jsou "Smějící se bestie" .Pozoruhodné je , že Češi to dodnes považují za lichtoku.:o))
(Fade - Mail - WWW) Vloženo 29.04.2005, 16:15:03
Jenom škoda, že tomu našemu smyslu pro černý humor nikde nerozumějí - už jsem přestala zkoušet, byla bych za bezcitného amorála :)))
PS.: ten ftipek je super ;)
vtip (e.t. - Mail - WWW) Vloženo 29.04.2005, 21:52:57
... by se dal aktualizovat (kompilací s jiným vtipem) na jinou pointu. Začátek stejný ale místo pasáže "Zatím ještě nevím, nechám si to projít přes noc hlavou".
by bylo:
"Zatím ještě nevím, nechám si to projít přes noc hlavou jako Kurt Cobain". :-D
jen teď nemám můzu z toho dovodit patřičnou modifikaci zbytku. Můžete to někdo zkusit... :)
půlvtip (dgx - Mail - WWW) Vloženo 02.05.2005, 01:36:27
Jako milovník půlvtipů dodám, že z Letinčina vtipu lze udělat krásný půlvtip tím, že jej ukončíme po větě "A chlapec smutně odpoví: Už to vím, ale je to trochu jinak, než jsi říkal včera."
Získá tím silný emocionální náboj, půlvtipům tak vlastní.
Jako třeba v tomto:
Muž jde po ulici a najednou shora zaslechne příšerný jekot. Zvedne hlavu a vidí, jak v paneláku v desátém patře visí z parapetu jenom za konečky prstů žena, nad ní se z okna vyklání muž a kladivem ji tluče přes prsty, zaťaté v parapetu. Okamžitě zařve: „Člověče, co to děláte! Vždyť spadne dolů a zabije se!!!“ Shora se ozve odpověď: „To je moje tchýně!“ Muž chvíli mlčky celou situaci pozoruje.
Re dgx (letinka - Mail - WWW) Vloženo 02.05.2005, 07:54:29
Jsem ráda, že jsem se díky tvé osvětě s půlvtipy seznámila. Tušila jsem jejich existenci, ale nebyla jsem si jistá a tak doufám, že se nezastavíš jen před vtipy. Co třeba citáty? "Přišel jsem, viděl jsem, protože bylo venku světlo".
Jen pro komplexnost dodávám, že mám několik důkazů, že existují i chamelopůlvtipy.
Třeba : "leží muž se ženou večer v posteli", ne vlastně počkej, zpět "leží dva muži se ženou večer v posteli", kruci jak to bylo, aha už vím, přece jen "tam leží muž se ženou a". Tak to taky nebylo, tak dvě ženský a jeden chlap? Teda to je smůla, já si to nepamatuju, ale ten vtip byl luxusní, fakt by ses bavila.
Krásný den :)
Re e.t. (letinka - Mail - WWW) Vloženo 02.05.2005, 07:56:00
Díky za skvělou praktickou ukázku zmiňovaného národního sportu. :)
Humor je O.K. ale jen po urcitou dobu (Milo Karpisek - Mail - WWW) Vloženo 02.05.2005, 16:19:20
Jako cecho-american od 1968 muzu rici ze cesky humor je cesky phenomenon "uspesne" pouzivany uz staleti.
Humor nahrazuje celeni problemum a jejich vyreseni,
legrace neboli jako realita.Vysledek je Kocourkov,
ktery je zase jen legrace a komedie.A tak to jde stale dal...
Nazdar
ano i ne (celý vtip - Mail - WWW) Vloženo 27.08.2006, 16:42:42
hmm, už to nehulte :-D
Přidání komentáře...