Dáma na kole(jí)ch
Přiznávám, že bych si podobnou samolepku, o které Andrea vypráví, na své auto taky nedala.
Vůbec mi nevadí pánské hořekování na ženské za volantem a kdybych samolepku viděla na cizím autě přišla by mi nejspíš docela vtipná.
Nevadí mi ani když si někdo z mého řidičského snažení dělá legraci.
Prostě se mi jen nelíbí osamolepkovaná auta.
A co já a volant?
Bylo mi čerstvých osmnáct a novotou vonící řidičák v kapse.
Jenže jezdit v autoškole je jiné než vyrazit do víru velkoměsta.
A Praha je občas na řidiče hodně nelítostná.
Občas skoro pořád.
Zácpy jsou tu na denním pořádku i když u semaforu nestojí holka, co se neumí dobře rozjet.
A tak jsem došla k závěru, že na tohle tedy fakt nemám buňky.
Buď já nebo můj renault 5.
Prý to půjde, tvrdili mi kamarádi.
Chce to jen trénink a dobrého učitele.
No prosím pánové, tak učte.
Bohužel jsem velmi záhy zjistila, že nejen některé holky jsou hysterky.
K hysterii mají sklony i pánové.
Dokonce i ti, které jste považovali za klidné.
Představte si, že si poklidně vyrazíte na cvičnou jízdu kousek za Prahu.
Kocháte se a Váš spolujezdec se z ničeho nic připoutává, koulí očima a co chvíli vykřikne.
Taky někteří chodci vykazovali neopodstatněnou hysterii.
Do dneška si pamatuji pána s dvoukolákem, který kousek za Štiřínem, pro nic za nic skočil do škarpy, když jsem ho míjela.
Co ten cvok dělá?
Kroutila jsem hlavou a můj kamarád suše konstatoval „brání holý život“.
Pravda, bála jsem se tenkrát aut v protisměru a tak jezdila hodně u kraje, ale ten pán byl zbytečně přecitlivělý.
I jeho dvoukolák, který se ukryl do škarpy také.
Občas mě mí učitelé pěkně točili záplavou dobrých rad a já měla příšerný nápad s úsměvem zastavit uprostřed křižovatky, vystoupit a oznámit, že lepší bude, když budou řídit oni.
Málokdy protestovali, bleskurychle přelezli z místa spolujezdce a rychle odjížděli ze zablokovaných křižovatek.
Pak mi jeden z kamarádů oznámil, že jestli se rychle nenaučím řídit, bude z něj notorik.
Nevím proč měl po každé výukové jízdě se mnou chuť na několik panáků.
A já díky téhle jedné hlášce přišla na to, že tudy cesta nevede a začala se učit sama.
Pro jistotu po nocích, kdy je provoz v Praze menší.
Najednou jsem musela za volantem spoléhat sama na sebe.
Párkrát jsem se sice ocitla v neznámých končinách a tahala vylosované ospalce telefonem z postelí, aby pro mě přijeli, že nemám tucha kde jsem a došel mi benzín, ale naučila jsem se rozjíždět a plynule řadit.
Taky mi dost dlouho trvalo pochopit, co dělají zadní kola mého auta, když přední otočím.
Ovšem na vině byly angličáky, co jsem s nimi jezdila jako malá holka.
Jejich zadky se prostě chovaly jinak než ty opravdové.
Myslím, že všichni řidiči, kteří měli tenkrát tu čest mě potkat na silnici, museli zákonitě nabýt dojmu, že ženská za volantem, je časovaná bomba.
Taky je docela dobře možné, že některý z nich měl se setkání se mnou tak silný zážitek, že posléze vyprodukoval nějakou samolepku podobnou té Andreině.
A nebo aspoň pár vtipů či hororových popisů.
Od té doby uběhla řádka let a taky stovky kilometrů pod koly mých aut.
Nikdy jsem nikoho nenabourala.
Pravda, ze začátku spíš zásluhou duchapřítomnosti těch druhých.
Moc ráda řídím.
Nejsem mistr světa, ale umím se rozjíždět velmi dobře i do kopce a nevystupuji na křižovatkách.
A když minu chodce, jdou pořád po silnici.
Po loňské cestě do Chorvatska jsem získala pro sebe velkou satisfakci.
Od kamaráda, co kdysi tvrdil, že z něj udělám notorika.
Řekl, že je mu záhadou, jak jsem se naučila takhle jezdit.
A prý mu bude ctí si mě objednat jako taxíka.
I když nepůjde pod vlivem z flámu.
A mně zase bylo ctí, že to měl chuť říct, roky se motá kolem závodních aut a o řízení něco ví.
Řízení auta už pro mě dlouho není noční můrou a já zase už nejspíš nejsem noční můrou pro ostatní, co řídí auta.
Jen pár věcí je mi záhadou i dál.
Nerozumím třeba vůbec tomu, proč tolik lidí jezdí na dálnici v levém pruhu sedmdesátkou.
Nerozumím taky tomu, proč když se na dálnici v jednom pruhu stane nehoda, je kolona ve všech třech.
A dokonce ani tomu proč tolik lidí šlape urputně na plyn, aby před zatáčkou stejně urputně dupali na brzdy.
A vlastně vůbec nezáleží na tom jestli jsou to holky nebo kluci.
Některé věci nejspíš nejsou tak lehké na pochopení jako to, kde je spojka a kde plyn.
Být dobrým řidičem nezávisí na pohlaví, v tom má Andrea naprostou pravdu.
A některé věci se dají zjevně naučit i když je člověk přesvědčený, že na ně nemá buňky.
Komentáře
Tak.. (jjezibaba - Mail - WWW) Vloženo 31.05.2005, 22:23:49
přesně tohle (výuku řízení) zažívám zrovna teď, se svým "zánovním" vozidlem. Akorát že mě kamarádi ještě navíc to auto i spravují, dneska jsme například měnili startér.. (a stejně nejede:)
Re jjezibaba (letinka - Mail - WWW) Vloženo 31.05.2005, 22:43:30
kdyby kamarádi odborně selhali a měla jsi chuť, klidně mi nech vzkaz a některý z mých milých dvorních šikulků by je třeba mohl navigovat čím by to mohlo být. Držím palce tobě i zánovnímu. krásný večer
(under - Mail - WWW) Vloženo 31.05.2005, 23:08:24
moje autoskola byla docela podobna... ubehly dva roky a jsem s volantem v ruce uplne v pohode :))
(aTeo ) - Mail - WWW) Vloženo 31.05.2005, 23:38:49
http://sveter.wz.cz/zeny_ridici.htm
(Jana - Mail - WWW) Vloženo 01.06.2005, 07:07:26
Strýc byl řidičem z povlání, švagr je dokonce opravuje. Kam se podívám, všude řidiči! Kolika lidem jsem už pomáhala se zkouškami. Jen já stále nic.
Na následnou otázku "proč ještě nemáš řidičák?" odpovídám krčením ramen.
Asi budu patřit do té skupiny lidí, která si všechno odkrokuje a nebo se mačká v MHD.
Tento rok mi však začal těžce scházet. Nu což, snad ho do důchodu stihnu :)
Ještě statistiky: (aTeo ;) - Mail - WWW) Vloženo 01.06.2005, 09:58:48
http://www.uamk-cr.cz/infoservis/infoservis.asp?id=674&rok=2002&navrat
Samolepka.. (Andrea - Mail - WWW) Vloženo 01.06.2005, 10:18:51
Díky, Letinko, za článek a za Tvůj názor, že by jsi nejezdila onálepkovaným autem.
Článek ode mne převzala i Kudlanka (www.kudlanka.cz) a tam jsem se mj. dozvěděla, že mám asi se sebou problém, když mi vadí onálepkovaná auta. Nevím - možná je to pravda, ale spíš mám pocit, že nálepky nejsou v mém životě tím pravým ořechovým :o)
A při čtení Tvého článku jsem si taky vzpomněla na příhodu z autoškoly (dělala jsem ji v Holešovicích). První hodina, mně osmnáct let, za volantem jsem předtím seděla jednou (táta mě nepouštěl, můj přítel mi tenkrát dovolil sednout si za jeho auto a ukázal mi, kde je brzda a plyn a k čemu je dobrá spojka). "Už jste to někdy řídila?" zeptal se mě. "Jednou", pípla jsem nesměle. "Takže řídila. Nepojedeme teda na cvičnou dráhu, vemte to Veletržní nahoru, přes Letnou a na Břevnov, potřebuju tam koupit šroubky".... ano, krve by se ve mně nedořezal :o) Ale na ten Břevnov jsme nakonec dojeli :o)
(letinka - Mail - WWW) Vloženo 01.06.2005, 12:40:52
Re aTeo: díky za zajímavé odkazy :-)
Re Jana: Řídit je zábava, měla bys to zkusit. :-)
Re Andrea: Mně sice podobné samolepky vůbec neuráží, ale na druhou stranu naprosto chápu, že člověku někdy leze na nervy to věčné "ženská za volantem hrůza". Obecně jsou muži nepochybně techničtější, mají lepší odhad vzdáleností, rychlostí, atd....,ovšem neznamená to automaticky, že musí být všichni geniálními řidiči. A nemyslím si vůbec, že máš nějaký problém, když ti vadí to škatulkování - ženská=mizerný řidič. :-)
Přidání komentáře...