O azalkové babičce
Ač se to tak nejspíš nejeví z první věty, zase píše letinka a ne poeta Sládek.
Jen jsem chtěla své dnešní povídání uvést slovem „znám“ a sama od sebe se mi vnutila studánka.
Ta křišťálová.
Tak jsem neodolala.
Je zvláštní, jak některé věci paměť vystřeluje okamžitě a jiné schovává, jak největší poklady.
Ale zpátky k dnešnímu vyprávění.
Znám jednu milou babičku. Tedy znám víc milých babiček, ale tahle je speciální.
Vlastně každá z nich je nějak speciální.
Tak aby se ostatní speciální milé babičky, které znám, necítily dotčené, budu téhle dnešní říkat třeba azalková.
Bydlí v malém domečku v Praze. S malou předzahrádkou.
Žádné brambory a rajčata. Jen plno nádherných kytek.
Co jí znám, asi tak deset let, vysazuje rok co rok kousek od plotu keře azalky.
Prý je to speciální azalka, která umí kvést dlouhou dobu.
Ale tomu já vůbec nerozumím a vlastně jsem nikdy neviděla jak kvete.
Vždycky jen zasazený keřík, pak prázdno a zase zasazený keřík.
Takový rituál.
Ona totiž tahle azalková babička sází azalky před plot.
Určitě znáte takové ohrádky u chodníků ve kterých se zpravidla krčí nějaký chudinka stromek nebo kousek trávy.
Tak tam ona sází roky své azalky.
Dává si záležet, aby prý měli pěknou nejen předzahrádku, ale taky ulici.
A tak kupuje samé krásné keříky azalek.
Zasadí, zalije, pohladí a za pár dnů je keřík fuč.
Kdo by ho kupoval, když krást je tak snadné.
A azalka není úplně levná, zvlášť když keříky už nejsou úplně malé.
Není přece přivázaný a je na přístupném místě.
A babička?
Co jí znám má smutek v hlase když vypráví, že zase zmizel.
Pak zase radost, když říká, že koupila další, mnohem hezčí než ten předchozí.
Zasadí, zalije, pohladí a za pár dnů je keřík zase fuč.
Prý asi tak patnáct let vysazuje rok co rok své azalky.
Pokud vím, roční rekord je sedm (tedy od jara do podzimu).
Sedm zasazených a ukradených. A v nejúspěšnějším roce se ztratily „pouze“ tři keře.
Vlastně se všem zdá ta azalková babička už dost zvláštní tím, jak vytrvale utrácí peníze za nové a nové rostliny, aby pak smutně koukala na díru, co po nich zbyla.
Prý je nepoučitelná a možná jí stáří leze na mozek.
A tak roky všichni kroutí hlavou a ta azalková, navzdory všem důvodům proti, sází a sází.
Že jí to baví!?
Dlouho jsem u nich nebyla.
Až nedávno. A už z dálky jsem viděla kousek od domku, u chodníků, nakvetlou krásu.
Záplavu drobných kvítků na malém keři azalky.
Jakoby daly přívětivější tvář celé ulici, jakoby jí proteplily.
Azalková babička se vrtala v záhonku, když jsem přicházela.
„Dobrý den. Máte nádhernou novou azalku.“.
Zvedla se a usmála „Kdepak novou, je tu už od jara! A pak, že je to s lidma horší! Vidíš eL, lepší je to, lepší.“. Pak se znovu spokojeně sehnula ke svým vřesům a mateřídoušce.
Někdy pár azalkových kvítků a obyčejných slov zahřeje víc než ústřední topení, oheň v krbu nebo panák něčeho ostřejšího.
Zvlášť když víte, že ta azalka je tam už od jara, poprvé za patnáct let.
Se stářím prý zpravidla přichází moudrost.
A trpělivost růže přináší.
Tak se mi zdá, že trpělivost spíš přináší azalkové květy.
A pokud se stářím přichází moudrost, můžeme zkusit věřit, že azalková babička má pravdu, a s lidma je to lepší, lepší.
Komentáře
Díky (Zúzi - Mail - WWW) Vloženo 23.08.2005, 16:31:06
za každý nový příspěvek. ;) A že si mezi tím syrovým a krutým světem dokážeš najít to milé a krásné. Po přečtení mě napadlo jen toto: To je sladký... :o)
Taky díky:) (e.t. - Mail - WWW) Vloženo 23.08.2005, 18:09:48
což o to tady nejde ani tak o prispevek ani ne o o azalku - jako o tvoji schopnost všímat si a vybírat si tyhle vzácný okamžiky mezi rutinnima činnostma - a za to ti dik - samozrejme i za to ze nam to pises jinak bysme o tom nevedeli:)
Šťastná to žena ! (aTeo ;) - Mail - WWW) Vloženo 24.08.2005, 00:06:09
Já si zas připadám jako hovínkovej dědeček. Každej čokl, co chce v naší čtvrti něco znamenat, zanechá mi na trávníku vizitku. A já jen uklízím a uklízím. Asi jsem nepoučitelnej. :) Pochybuju, že ten můj příběh skončí Happy Endem...
... (danuwaanalihi - Mail - WWW) Vloženo 24.08.2005, 09:03:37
Uz len kvoli tomuto clanocku ta babicka nezije zbytocne. Aj ty si zahriala. Vdaka...
Super babička, (Happy - Mail - WWW) Vloženo 24.08.2005, 11:14:54
to já taky furt sázim a pěstuju, i když mi lidi třeba hodí na čertsvě vymetený chodníček sajrakt z luxu, že mi vytrvale hážou špačky do záhonků a šlapou po nich... Jsou to hovada, ale přece si kvůli nim nevezmu svojí radost?
Mno a jen dodatek - lidi si už azalky nakradly, tak už další nechtějí :-)
(letinka - Mail - WWW) Vloženo 24.08.2005, 14:10:10
Díky za velmi vlídné komentáře, zase brzy zkusím najít nějakou kouzelnou seniorku a určitě vám o ní porozprávím. :-)
aTeo když ty jsi příliš velký dobrák, říkala jsem ti, že máš zakročit tvrdě! :-(
Tedy Happy takový milý začátek a pesimistická tečka. Má optimistická dušička doufá,že i špačky jednou dojdou a že nepřichází místo azalek do módy vřes a mateřídouška.:-(
(Alka - Mail - WWW) Vloženo 30.08.2005, 19:09:49
aTeo, hovínkový dědečku, Tvůj kříž je nezměrný, azalkový. Nes ho, prosím, dál, ani nevíš, co pro ty pejsky všechno děláš ! Já po naší fence hovínka sbírám, ale kdybys viděl, jak jí tím mučím, trápím, terorizuji, a jak mě za to nemá ráda, jak je smutná, a z jejích očí čiší zmar a beznaděj. Pejsci používají své exkrementy, nejsou-li civilizací zcela zpitomnělí, jako komunikační značky, konverzační prostředek, jako soubor všech potřebných informací. Kdybys jen viděl, jak pečlivě a dlouho vybírá místo, kam svůj menhir umístí - a pak zničeně sleduje, jak mařím její úsilí ! Jednou mě za to zakousne !! :-)
(Greentea - Mail - WWW) Vloženo 30.08.2005, 21:37:11
Malem jsem se rozplakal.
letinko (Happy - Mail - WWW) Vloženo 31.08.2005, 09:54:53
já doufám, že lidi si začnou víc vážit toho, když někdo něco udělá, aby potěšil i oko dalších svých spoluobčanů a přestanou být tak hloupí a sprostí k činnosti ostatních...
Přidání komentáře...