Zamyšlení o utržené růži
Vlastně mám ráda skoro všechny kytky a stromy a…ale zpět k růžím.
Mám štěstí a tak mám kolem sebe dost lidí, kteří vědí, že mám růže ráda.
A jsou rádi, když jsem ráda.
A tak dostávám růže poměrně často. I když zrovna nemám narozeniny ani svátek ani neležím v nemocnici.
Každá kytka je jinak krásná, jinak voní a dal by se o ní určitě napsat jiný příběh.
Tak třeba ta, kterou jsem dostala před čtyřmi dny.
Má kouzelnou barvu a vůni. Udělala mi velikou radost.
Nadšeně běžím pro vázu a po cestě se rozhlížím, kde tu krásu usadím.
Už vím! Stůl v předsíni je ideální, bude na mě jukat pokaždé když projdu kolem.
A předsíní chodím často. Perfektně vymyšlené!
Postavím vázu na stůl a jdu pro růži. Opatrně jí beru do ruky, přece jen má trny.
Nechci, aby mě zranila.
Kamarád se culí „eL tady ti nevydrží, máš jí nechat v chladu, nejlíp mezi okny. Prý jí vadí i teplo lidské ruky“.
Vím, že řezaným kytkám nedělá dobře teplo, ale že by je trápil i dotek lidské ruky? Člověk se pořád učí.
Jenže mně se to moc nehodí, chtěla jsem jí postavit na stůl. Cítím se lehce rozmrzelá.
Rozhlížím se a svádím vnitřní boj. Přece je to jenom růže a navíc už stejně utržená!
Ostatně co na tom vůbec záleží, růže tak či tak vadnou rychle.
Tak jí prostě dám tam kam jsem si usmyslela, bude v předsíni na stole!
Nevím proč bych se měla podřizovat tomu utrženému květu!
A tak rozhodnutá koukám na růži ve své ruce a najednou mám divný pocit.
Je tak bezmocná, přišla mě potěšit a veškerý zbytek její existence je v mých rukou.
Bála jsem se, že mi ublíží její trny a možná zraňuji já jí.
Rychle jí dávám do vázy a rozhlížím se po oknech, které by asi poskytlo té voňavé dámě nejlepší azyl.
Jak se asi cítí v teple lidské ruky?
Cítí se vůbec nějak utržená růže?
A co by asi řekla, kdyby uměla mluvit?
Možná to umí, jen já jí neumím poslouchat.
Ona je utržená a já pořádný blázen.
Najednou mi připadá moc důležité, abychom se cítily fajn obě.
A tak trůní mezi okny v kuchyni a já na ní chodím mrkat.
Mám jí už čtvrtý den a pořád je krásná. Nezvadla.
Chvíli jsem byla zklamaná, ale teď jsem moc spokojená, vaření je fajn, když můžu vykouknout oknem přes růžový květ.
Nevím, možná je právě tohle kouzlo kompromisu a respektování potřeb druhých.
I když je to jen kytka.
Komentáře
(Teo - Mail - WWW) Vloženo 18.11.2005, 21:32:05
http://ateo.cz/frame/phpgal/pict//7.86.jpg
(Qark - Mail - WWW) Vloženo 18.11.2005, 22:22:33
http://www.qark.net/fotky/?pic=cnV6ZS5qcGc=
(jh11 - Mail - WWW) Vloženo 18.11.2005, 23:40:40
Stala se mi zajímavá příhoda
po odchodu kolegyně na mateřskou dovolenou
zůstaly květiny v kanceláři bez dozoru.
Každý řešil problémy firmy
a nikdo nezaregistroval existenční problémy rostlin
až do doby kdy se přiblížily vánoce
a s tím spojené delší volno.
Jedna květina poslední pracovní den
doslova spáchala harakiri a s květináčem
spadla na zem
a nebylo to způsobené žádným otřesem.
Prostě upozornila na problém
kterého by si nikdo nevšiml.
že před dovolenou je nutno zalít květiny.
Takže poučení?
Chlapi sice s lehkostí vyřeší
státnické problémy Vatikánu k Číně,
ale zodpovědné ženy by si květiny
měly radši brát na mateřskou domů.
no (e.t. - Mail - WWW) Vloženo 19.11.2005, 13:00:10
ja jednou zazil - a nekecam - ze uriznuta ruze (koupil jsem ji normalne v kvetinarstvi) babicce normalne zakorenila a mela ji v prujezdu kde bylo chladno - takze neco na tom bude - treba vyrazi korinky i ty tvy...
(M - Mail - WWW) Vloženo 19.11.2005, 17:04:47
Když jsem se přistěhovala před lety sem na jih, všimla jsem si zdejšího zvyku, dávat kytice do oken. Nejdříve mi to přišlo nepatřičné vystavování na odiv. Až jednou ... Dostala jsem k narozeninám nádhernou kytici růží, měla jsem ji v kuchyni na stole. Po několika dnech, když jsem vymnovala ubrus, postavila jsem vázu za sebe na okno. A zapomněla ji tam. Když jsem se vracela z práce, usmívala se na mne zpoza okna a přívětimvě mne vítala. Byl to nádherný pocit. Od té doby je dávám na okno velice ráda :o)
Já ještě nedostala (Zúzi - Mail - WWW) Vloženo 19.11.2005, 18:49:44
Já jsem červenou růži ještě nedostala... No, třeba to jednou příde... :)
Re: Já ještě nedostala (Lando Mata - Mail - WWW) Vloženo 19.11.2005, 20:19:40
No tak jednu speciálně pro Tebe, Zúzi ... http://mata.atspace.com/rose.htm - i když jen virtuálně ;-)
Hezký večer (letinka - Mail - WWW) Vloženo 19.11.2005, 21:39:11
Díky za zajímavé květinové komentáře a pánům za skutečně kouzelné růže. Opravdu krásná pohlazení. :-)
2 Lando Mata :o) (Zúzi - Mail - WWW) Vloženo 19.11.2005, 22:57:03
Jůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůů... Moc děkuju... ;)
Dušičkové zamyšlení s modrou růží v dlaních (anquetil - Mail - WWW) Vloženo 20.11.2005, 07:45:31
Za tatínkem chodívám nejraději sám. Když býváme spolu sami, je nám nejlíp a jako dva chlapi si potichu povíme všechno, úplně všechno. Protože jedině on mi dokáže pozorně naslouchat, jedině on mi rozumí, jedině jemu můžu říct o všem, co mne těší i trápí. Pokaždé mne mlčky vyslechne a tiše si mne přitom prohlíží svýma laskavýma modrýma očima, které dovedou tak vlídně a teple pohladit. To on mi radil, abych překonal toho paličatého berana v sobě a abych byl trpělivý, že jen trpělivost růže přináší.
Ach - růže! On je míval vždycky tak rád a s něhou o ty orosené zázraky pečoval. Překvapeně zvedá obočí, že mu dnes nesu modrou růži, tu nejvzácnější ze všech, co máme na zahrádce u domu. Rosa caerula, královna mezi růžemi. Pamatuješ, tati? Byli jsme pro ni spolu kdysi dávno až ve šlechtitelské stanici v Želešicích. Ty ses tehdy při placení stydlivě červenal jak malej kluk, že jsi za ni dal takový hříšný peníze. A řekl´s mi, že je to růže pro ty největší a nejslavnější chvíle v životě. Pro tebe ten šťastný čas přišel v den, kdy jsme ji spolu kupovali a jako poklad vezli jsme ji domů. A pak každej rok jsi byl stejně šťastnej, že ti zas ta modrá růže nádherně vykvetla a její bělostné lístky měly ten hebce namodralý tón, jaký se nikde jinde nevidí... A proč ti to vzácné modré poupátko přináším právě dneska, tati? Protože dneska přišel můj nejšťastnější den. Dneska se ti chystám povědět o té nejlepší ženě mého života, kterou jsem už konečně potkal a chci jít životem vedle ní. O vzácné ženě s tím nejkrásnějším srdíčkem na celým světě. A ty to přece víš, tati, že jsem ji hledal celý svůj život.
Počkej, tati, ukaž - tady na tváři máš malé smítko, já ti je utřu... Tááák... Bože můj, proč jen máš tati dneska tak studenou tvář? Ještě pár doteků tvé chladné tváře na porcelánovém oválku a už pomalu budu muset jít, víš? Pomalu odcházím a tvé oči se na mne dívají. A budou se na mně dívat po celý život. Já vím, tati, že jsi pořád se mnou... Tak se měj... A zase někdy...
TO: anquetil - ???? (Márinka - Mail - WWW) Vloženo 20.11.2005, 17:20:44
nevím, co napsat, nemám slov, snad - díky - díky za tvoje nádherná slova o cituplné růži :o)
Re: (Lando Mata - Mail - WWW) Vloženo 20.11.2005, 21:46:40
2 Zúzi: Rádo se stalo, Zúzi ... ;-)
2 Letinka: eL prima článek, jako vždy. Růže jsou nádherné květiny. Plné krásy a tajemství ... přesně jako ženy, že ... ;-)
(Andrea - Mail - WWW) Vloženo 21.11.2005, 08:41:16
Taky mám moc ráda růže (i když k nám do nemocnice na oddělení prý podle nějakého nového zákona kytky nesmějí...) a pravidelně je dostávám. Na půdě jsem objevila starou lahev, která je tmavá, úzká a vysoká a je přesně na míru jedné růžičce...
Ale kytky za okno nedávám. Mám je na stole...U mě je to jistá alergie na slova tchyně: "Já dávám kytky za okno, aby lidi viděli....."
Trochu mi to připomnělo (Happy - Mail - WWW) Vloženo 21.11.2005, 09:23:13
Malého prince - tu pasáž o jeho květině, jeho růži... ten postoj, který si zaujala, je to moc hezký takhle k tomu dojít...
Já taky miluju květiny a růže je prostě perla mezi květy. Dostat růži je "svátek"... :-)
Přidání komentáře...