Když je dusná zima
Před Vánocemi u mě seděla ubrečená kamarádka. Ta kráva prý o ní řekla to a ještě ono. Ta kráva je stará paní, bydlící s kamarádkou ve stejném domě. Človíček, který se, co mi paměť sahá, ve své samotě baví výhradně tím, že uráží a pomlouvá ostatní lidi. Vždycky za zády. "To a ještě ono" byly pořádně odporné a zlé věci, na kterých nebylo ani zrnko pravdy.
Další vzlyk a další promáčený papírový kapesník, pak z lítosti do vzteku "já tu starou svini skopnu ze schodů až jí potkám". Navzdory zoufalému pohledu se musím smát. Představa, jak má droboučká kamarádka s rozběhem sráží ze schodů sice starou, ale asi půltunovou, sousedku, se hodí spíš do grotesky než do reality. Silná slova, která jsou dobrá jen k tomu, aby na chvilku ulevila a vyventilovala emoce. Jenže upustit páru je třeba, aby mozek zase začal pracovat a hledal skutečná řešení. "A co dál? Poskytneš jí první pomoc až bude sedět se zlomenou nohou dole na zemi?" zajímá mě upřímně a kamarádce se hrnou z očí blesky "moc se nesměj eL, vážně to udělám!".
"Jistě, že uděláš, o tom nemám žádných pochyb. Pokud vím, už při minulé půtce jsi ji nechala zahynout bídně ve výtahu, vyhodila z okna, otrávila jedem na krysy, prostřílela jsi jí kolena a najala na ni čečenskou mafii. Vážně, s tebou není radno si zahrávat!".
Slzičky i hromy a blesky zmizely a kamarádka se rozchechtala, jasně, že jen kecá, ale prý je to skvělá představa. Pak se znovu rozpovídala a radostně mi sdělila, že teda tu krávu nezamorduje, ale rozhodně jí ty pomluvy nedaruje. Prý už o ní řekla všem tohle a tamto a další pán z domu (kterého kráva pomluvila minule) zase povídal ono, jó a ta z druhého patra s tou z pátého dokonce říkaly, že ta kráva.. TAK DOST!!!
Vážně málo rozumím tomu, proč lidé věci, které je trápí, nezkouší řešit. Pokud mě někdo pomlouvá, a to takhle hrubým způsobem, měla bych to zkusit zarazit a ne se chovat stejně. "S tou bábou prý nikdo nehne" říká kamarádka. "Mně do očí nikdy nic neřekne, vždycky se jenom usmívá a pak roznáší ty hrozné věci o mně a dětech. Jo a manžel ji nechce ani praštit, říká ať se na mrchu vykašlu. Tak co bys asi tak dělala ty?".
Kašlat se dá na spoustu věcí. Na pomluvy třeba, pokud se po nás svezou a víme jistě, že nás netrápí a nebolí. I když tím pomlouvačům roste chuť dál a dál dělat dusno i v mrazivé zimě. Jenže kašlat na věci, kvůli kterým se nám chce brečet a se kterými máme potenciál alespoň něco zkusit dělat, je nesmysl.
A tak říkám, že bych místo pomlouvání za paní ("Tou paní myslíš krávu?" ověřuje pro jistotu kamarádka) došla a vlídně a důrazně jí řekla, že jsem slyšela, že o mně říká ono a tamto. A že se mi to nelíbí, protože to není pravda, poškozuje to mě i moji rodinu a že pokud se to bude, byť jen jednou, opakovat, budu nucena to řešit úřední cestou.
Kamarádka sice odpověděla, že nemá žádnou chuť s krávou mluvit a že to stejně bude k ničemu a že bába nepřestane, je prostě už taková. Pak se podivila, když jsem jí řekla, že si taky myslím, že pomluvy už tímhle rozhovorem neskončí. Prý proč tam tedy vůbec má chodit. Třeba proto, že prvním krokem k vyřešení konfliktů mezi lidmi by měla být snaha zkusit se domluvit.
Hned druhý den zazvonil telefon. Kamarádka mi radostně oznamovala, že to kupodivu perfektně zabralo, kráva se prý podivila, že to bylo nějak zle pochopeno a že ji to moc mrzí a nic podobného rozhodně už nehrozí. Krotím nadšení a říkám, že je moc brzy na to se radovat a kamarádka vesele odsekne "ty jsi děsná eL, nejdřív říkáš, že se to tím možná vyřeší a když se to vyřeší, říkáš, že se to možná nevyřešilo".
Za pár dní už u mě zase sedí ubrečená kamarádka. Ta kráva prý o ní řekla zase jiné to a ještě ono. Ta kráva je stará paní, bydlící s kamarádkou ve stejném domě. Další vzlyk a další promáčený papírový kapesník, pak z lítosti do vzteku "já tu starou svini fakticky už skopnu ze schodů až jí potkám". Navzdory zoufalému pohledu se musím smát a kamarádce se hrnou z očí blesky "Moc se nesměj eL, vážně to udělám! A vůbec, já jsem ti říkala, že je k ničemu se s ní zkoušet domluvit, že to bude k ničemu. To jenom ty pořád jdi za ní, řekni jí to, jdi přímo za ní, pomlouvání nic neřeší. Spoustu řečí k ničemu!".
Komu není rady, tomu není pomoci. Té paní ("Tou paní myslím krávu" upřesňuji okamžitě kamarádce) rady nebylo. Máme svědky ochotné dosvědčit, jaké lži stará paní roznáší. Sedám k pc a píšu dopis. Popis situace a pár paragrafů navrch, žádost o prošetření. Ťuk na tisk, jeden na vědomí pomlouvačce, jeden výtisk pro bytové družstvo pro info a další poběží na úřad, kde se řeší přestupky. Kopie pro kamarádku, pak podpisy a odnést.
Úřad jednal, pomlouvačka má ostudu po celém domě i na vedení družstva, poprvé veřejnou a oficiální. Úřední potvrzení toho, že je lhářka a prudič. Lhářka dostala 500,- Kč pokutu a napomenutí, musela se omluvit a od března zapomněla pomlouvat, nejen mou kamarádku. Alespoň v domě. Kamarádka mi radostně oznamuje při každém hovoru, že kráva dala pokoj a když říkám "uvidíme na jak dlouho", směje se, že při nejhorším změní datum na dopisu.
Někdy si říkám, že dát někomu pár facek vůbec není špatný nápad. Ona taková facka v pravý moment vážně umí pořádně urychlit a usnadnit vyjednávání. Ne vždycky, ale musí být nejlepším řešením ta, po které člověk spadne ze schodů.
Komentáře
(Márinka - Mail - WWW) Vloženo 13.07.2006, 11:15:24
S těmi fackami nevím, možná by to ještě fungovalo u mladého stromku. Co je však - myslím - ještě horší, než sousedské pomluvy, jsou pomluvy rodinné. To když jedna skutečná tetka píše urážlivé a pomlouvačné korespondenční lístky své mamince a neteři. Samozřejmě, že na dědině - listovní tajemství nelistovní tajemství - se to rychle rozkřikne. Osvobozující tečku za těmito nechutnými spisky udělal až právník. Jak říkával můj dědeček: holt má to Pán Bůh všelijaký dobytek na světě ... Jen se nesmíme dát!
(marek - Mail - WWW) Vloženo 13.07.2006, 11:17:19
Pěkné, ale nějak úředně náročné řešení a nevím jestli definitivní..??!
Vím, že někomu pomluvy vadí, jestli to není ta chyba? Mám asi štěstí, že co jsem se o sobě kdy doslechl bylo ve srovnání s pravdou a skutečností jen slabým kafíčkem..! Prostě něco lidé a někdy krávy nemohou vymyslet a ani pochopit.
Můj názor: ať si vymýšlí o mě kdo chce co chce, ti co mě znají, vědí ještě mnohem horší věci! ;-)
(letinka - Mail - WWW) Vloženo 13.07.2006, 11:47:29
Márinko máš určitě pravdu, že mláďatům se lépe určité věci vštípí. Zvlášť pokud nám stojí za čas a námahu. Tebou popsaný příklad je hodně smutný a nikomu ho nezávidím. Je smutné, že se všechno vyřešilo až právníkem, nicméně moc gratuluji pomlouvaným, že se k takovému kroku dokázali (zvlášť když šlo o rodinu) odhodlat a věc vyřešili. Člověk by neměl uhýbat podobně zlobným lidem, protože si usurpují stále víc prostoru a mají pocit, že jim všechno projde.:(
Marku myslím, že ve skutečnosti je to jen o trochu víc časově náročné než obcházet sousedy a pomlouvat pomlouvače, takto jasné a doložené přestupky ani moc nezatíží úředníky. :) Máš šťastnou povahu pokud ti pomluvy nevadí, ale možná i ty bys našel taková lživá prohlášení, která už by se tě dotkla. Ono to vážně může být nejen nepříjemné, ale i nebezpečné. Když o tobě bude někdo např. rozhlašovat, že v práci kradeš a nebo že tvoje dítě není vlastně vůbec tvoje, protože tvá manželka je promiskuitní coura, že tvoje dcera se léčí na venerologii - určitě je hranice, kdy pohár tvé trpělivosti a benevolence přeteče. Ostatně lidé jsou už od přirozenosti takoví, že mnohým v hlavě zavrtá "sice je to drbna, ale není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu". Bohužel celá naše společnost se spíše ubírá směrem, že není třeba takové poklesky moc řešit a máváme rukou. Mám za to, že i to přispívá ke změně sociálního klimatu a věci dříve nepřípustné se stávají standardem. Když vidím tu spoustu veřejných lživých prohlášení ve všech sociálních sférách, připadá mi, že kdyby za každou pomluvu letěl někdo ze schodů, měli bychom jich zoufalý nedostatek.
Letinko (marek - Mail - WWW) Vloženo 13.07.2006, 13:43:03
Ať si vrtá v hlavách! Tím právě není třeba se vůbec zabývat. Letinko, třeba o Tobě si myslím, že jsi taková správná, slušná a výjimečná holka, ale jinak mi o některých lidech vrtají v hlavě taky takové ošklivé věci.. ;-)
A co na tom, že kradu, moje děti nejsou moje a moje jsou jiné? A že jsem pedofil? Klidně přiznám i horší věci, když to někomu udělá dobře.. ;-)
huh po letech napisu:) (e.t. - Mail - WWW) Vloženo 13.07.2006, 16:54:13
Letinko mas asi pravdu...ackoli teda nemam moc vypovedni hodnotu neb se mi zda ze mas pravdu vzdy a to tak v podstate byt nemuze:)))
nicmene nas hodne prudil soused pod nami poruznu kopal do dveri mlatil do stropu kdyz neco spadlo na zem a tak... a dost nechutne nadaval (teda ne tak strasne jako jsme mluvili doma v tu dobu:)) ale z vnejsku to clovek vnima jinak a bylo to s umyslem ublizit) no a jednou jsem mu otevrel - zacal se po hadce sapat dovnitr... jenze ja se nikdy neumel prat tak me po letech kamos naucil dat alespon dobrej silnej a dobre cilenej uder... jenze to jsem mu dat nemoh... pac vim ze by me za to zavreli:) no tak jsem se s nim chvili pretlacoval dverma nez ho asi zacala bolet ta noha co mel schvalne mezi dverma...
nicmene kdybych tenkrat vyuzil vsech dostupnych pravnich prostredku asi by se to zklidnilo... skoda - priste - teda doufam ze zadny priste nebude... uz se odstehoval do domu s pecovatelskou sluzbou...
nicmene myslim ze je strasne dobre ze ty priklady pises... diix
(ringo - Mail - WWW) Vloženo 13.07.2006, 20:03:55
Letinko, moc pěkné. Přiznám se, že je mi pohodlnější "pár přes hubu," leč na ženy se to aplikuje opravdu špatně a tvůj způsob mi přijde sofitikovanější. Dávám za jedna.
Ještě mám jednu "veselou historku", potažmo "radu," kterou je nejlépe aplikovat jako poslední řešení.
Měl jsem souseda, který není zcela svéprávný, nepracuje a žije na pokraji nouze, a jakékoliv řešení sporů pro něj bylo lahůdkou. Dotyčný se často opil a vyvolával v noci na sousedy nezveřejnitelné invektivy. Navíc v takovém amoku, že by člověk věřil, že dokáže zabít. Když se někdo nechal "vyprovokovat" k řešení, tak si ho řádně dlouho vychutnával, navíc mu někdo dával právní rady, jak na to, takže policie byla krátká. Mě dokonce policie vzkázala, že by byli rádi, kdybych mu dal pořádně přes čumák, oni by to případně jaksepatří (ne)prošetřili. Na dotaz, co budu dělat, až se uzdraví a přijde třeba za manželkou, odpověděli, že to bude nejlépe udělat tak, aby už po svých nepřišel. No, zajímavé, už jen poslat v obálce zlomenou tužku. Dotyčný dokázal ve tři ráno stát pod mým oknem a řvát, že jsem komunista a estébák (v době převratu jsem končil základní školu). Byl si dobře vědom, že proti němu nikdo z okolí svědčit nebude.
Pak mi poradil učitel sebeobrany. "Sežeň si svědky, a jemně ho vyprovokuj. Až ho bude brát amok, flusni mu zblízka do obličeje. Možná se na tebe vrhne a pak je to ve tvé režii, ale spíše se sebere a beze slova odejde, to tyto typy lidí dělají."
Zprvu jsem se tomu smál, leč mi nezbylo, než to použít.
Učitel měl pravdu. Otřel si obličej a beze slova odešel. Od té doby jsme měli svatý klid.
Zvláštní, co někteří lidé vyžadují.
Off Topic (WannaBe - Mail - WWW) Vloženo 13.07.2006, 23:15:55
letinko ... a nejen ty, ale i ostatní bloggeři, jednu dobu mě strašně zajímala jedna věc. Povídáš tady už několikátý příběh ze života někoho tobě blízkého, docela se zblízka dotýkáš jejího osobního života (i když neříkáš žádné detaily). Vědí o tobě známí, že bloguješ? Můžou si tady o sobě přečíst, co si o nich myslíš a jiné rozebírané detaily? A pokud to nevědí, co když to jednou zjistí? Nebude jim to vadit?
Tenhle blog je z velké části tak atraktivní právě kvůli těm příběhům, které sem píšeš, a o kterých se možná někteří bloggeři bojí psát. Jelikož taky uvažuju, že bych si založil malý blodžeg, tak by mě zajímalo, jak tohle řešíš.
add WannaBe (e.t. - Mail - WWW) Vloženo 13.07.2006, 23:54:32
"Tenhle blog je z velké části tak atraktivní právě kvůli těm příběhům, které sem píšeš, a o kterých se možná někteří bloggeři bojí psát."
Ne není, není to kvůli tomu. Je to - alespon pro me - spise stylem, kterym je to psano... ten je dost osobni. Myslim ze lidi se to nedotkne...
Jinak ja to treba resim ze kdyz zrovna neco obcas napisu tak hned vsem znamym rozeslu link...fakt.
(-fim- - Mail - WWW) Vloženo 14.07.2006, 00:13:25
Ackoli uznavam, ze tvuj model reseni je asi obcas namiste, presto jsem se pri cteni neubanil vzpomince na jednu klasickou anekdotu:
Vis, proc v je Argentine vic aligatoru nez pravniku zatimco v USA je to naopak?
(-fim- - Mail - WWW) Vloženo 14.07.2006, 00:14:44
Protoze Argentina je v abecede driv a mohla si vybrat...
Wannabe (Roj - Mail - WWW) Vloženo 14.07.2006, 12:07:39
Kdyz se to umi, da se VSECHNO :-)
Ale jinak zasada je menit jmena, roky narozeni, pohlavi, den za noc, mesto za vesnici, Evropu za Australii. A mas klid :-)
... bydlela jsem 10 let v paneláku ... (ivzez - Mail - WWW) Vloženo 15.07.2006, 00:36:21
... s velmi nerudným správcem, který si několikrát týdně chodil stěžovat na chování mé prostřední dcery (tehdy 9 let). Také jí často za něco vynadal. Už jsem nevěděla, co s tím, žádné vysvětlování nepomáhalo. Uvažovala jsem i o stížnosti na družstvo, když milý pan soused vyřešil vše sám.
Protože se v domě často ztrácely věci ze sklepů (vrtačky, kola ap.), začali jsme přístupové dveře ke sklepům zamykat. Dcera šla do sklepa uklidit kolo a na tu chvilku nechala dveře odemčené. Pan "XY" přišel do sklepa a hrozně jí za to vynadal. Dcerka tedy při odchodu zamkla. Přišla domů a vzápětí zazvonil "XY" se stížností, že ho zamkla ve sklepě. Dcera se na něj nechápavě podívala a nejistě řekla: "Ale vždyť jste mi právě vynadal, že nezamykám." To už jsem nevydržela a rozesmála jsem se, dcerka se po chvilce přidala ... a od té doby byl pokoj.
Bohužel se ne vždy nepříjemné sousedské vztahy vyřeší takhle úsměvně.
Hezké dopoledne :) (letinka - Mail - WWW) Vloženo 31.07.2006, 09:34:09
Marku, povím ti, že přiznávat, co není pravda, mi nikdy nešlo. ;-) Hodně podstatná jsou pro mě tvá slova "vrtá v hlavě". Jediná oblast, kde je naše svoboda omezena jen námi samotnými, je vlastní hlava, řekla bych. Tudíž "myslet si" můžeme cokoli, i v hlavě vymýšlet a domýšlet. Ovšem v okamžiku, kdy se rozhodneme vlastní zlé výmysly o druhých lidech prezentovat široké veřejnosti jako jedinou svatou pravdu,dostáváme se úplně jinam. Pokud pomíjím morální a empatickou stránku věci i trestní kodexy, vymýšlet si o druhých odpornosti a pak je všem vykládat, se prostě nemá. Pokud to někomu prochází, pokoj nikdy nedá a ubližuje dál a dál. Pro mě jeden z řady lidských pseudoproblémů, které otravují úplně zbytečně na téhle planetě vzduch.:)
e.t. musím ti dát plně za pravdu - vážně nemůže.:) K tomu tvému případu. Musím přiznat, že nejsem rozhodně zastáncem právního vyřizování každé prkotiny a taky se neperu (i když nějaký akční chmat z Wing Tsun bych možná v nouzi nejvyšší vydolovala). Na druhou stranu si představ, jak by asi dotyčnému ještě víc narostl hřebínek, kdyby si na tebe šel ještě zamarodit. Občas je moc těžké odhadnout, co asi ten podivný tvor na druhé straně dveří udělá. Někoho probere facka, jiného obsílka a další nepochopí ani kombinaci všech tradičních i alternativních metod. Každopádně moje kamarádka už si tuším nikdy nebude, v podobných případech, připadat tak bezmocná.:)
ringo díky za jedna a také za praktickou demonstraci účinnosti jedné z alternativních metod. Mimochodem,jestli to byla akce podobná zdravici z Ace Ventury 2, vůbec se nedivím, že pánovi došla chuť si s tebou zahrávat. :)
WannaBe tvůj dotaz má několik rovin. Pokud pominu manžela a dcerku, nikdo další nemá o letince vůbec potuchy. Pohybuji se ve společnosti, která nemá vůbec tušení, co znamená slovo "bloguje" a ani netráví čas s internetem jinak než pracovně. (Tedy pomíjím ty, kteří se stali mými kamarády díky netu.;)) Pravda je, že má povídání jsou obrazem reality a konkrétní aktéři by se nejspíš poznali. Jen oni, pochybuji, že by je v tom našel někdo jiný. A co se týká mě, přemýšlení a chování mám taky stejné, takže poznat by se jistě dalo. Ovšem těžko by to někoho napadlo zkoumat, maximálně by si řekl, že ta holka je jako já. :))Lidské příběhy jsou si hodně podobné. Co si o svých známých myslím, si nemusí číst, vědí to. Pokud pominu pracovní oblast (kde skutečně není možné klientům říkat, co všechno si myslím), zjednodušila jsem svůj život tím, že o druhých neříkám žádné věci, které by oni sami ode mě nevěděli. Připadá mi to čisté, fér a maximálně pohodlné. Člověk si vůbec nemusí lámat hlavu tím, že se na něj provalí, že o někom řekl či napsal to či ono. Takže i pokud mám k lidem kolem sebe výhrady či s nimi nesouhlasím, dozví se to nejdřív ode mě.:) Jediné, co by snad mohlo vadit, je pocit, že se o něčem bavíme a já to zveřejním, byť zcela anonymně. S tím mám i uvnitř sama sebe velké dilema. Zatím se řídím pocitem - nedělej druhým, co nechceš, aby činili tobě - a píšu takovým způsobem, který by nevadil mně (pokud bych byla aktérem příběhu sama). Primární je ovšem fakt, že pravděpodobnost, že se někdo pozná, je skutečně minimální a v okamžiku, kdy by se jakkoli zvětšila, letinku smáznu.
fime musím říct, že aligátory jsem neznala. Smutné, jakou reputaci původní "ochránci spravedlnosti" získali. Ovšem, kdo by se tomu divil, vzhledem k prezentaci některých jedinců. :(
Roji přesně! Přiznávám, že tutéž metodu jsem použila několikrát i já. Například u tohohle spotu jsem z důvodů utajení vyměnila skutečné kamarádčino označení pomlouvačky za "krávu". Nebo to bylo proto,že původní výraz mi přišel nepublikovatelný? :))
ivzez, jak vidím, i děti jsou jako alternativní metoda někdy značně efektivní. :)
Re: (WannaBe - Mail - WWW) Vloženo 01.08.2006, 23:45:04
"Primární je ovšem fakt, že pravděpodobnost, že se někdo pozná, je skutečně minimální a v okamžiku, kdy by se jakkoli zvětšila, letinku smáznu."
Tak doufám, že se to nestane :) Děkuji za odpověď a držím palce.
(ringo - Mail - WWW) Vloženo 04.08.2006, 02:26:09
2 eL: Ace Venturu jsem bohužel neviděl.
Ale chtěl jsem se už dávno zeptat na to samé co WannaBe. To jsi šťastný člověk (možná ročník?). Kdybych něco napsal já nebo někdo z okolí, tak by to do týdne věděli všichni známí a vrstevníci.
Já myslím, že to píšeš férově vůči všem zůčastněným, ale moc si nefandi s těmi mimikry. Jestli mluvíš jako píšeš, nelze tě nepoznat :-).
(marek - Mail - WWW) Vloženo 04.08.2006, 11:23:37
I kdyby tu pěknou knížku přečetl jeden člověk, už to tak jednoduše nesmázneš!! Možná na serveru.
A nikdo se nemůže přece 100% poznat, lidské příběhy jsou si podobné.. - v každém druhém romantickém seriálu se poznávám :-))
(Lída - Mail - WWW) Vloženo 09.08.2006, 13:11:22
Má to jedinou nevýhodu. V příběhu "natělo" se pozná stodvacet postřelených hus a ty potom člověku zatápí. Ta jediná konkrétní se většinou dotčena necítí. Takže, žádný strach, že by se někdo doopravdy poznal. A doufejme, že ti ostatní se sem nedostanou...
hehehe (heh - Mail - WWW) Vloženo 08.10.2006, 13:20:40
hahaha
Přidání komentáře...