Mexičanka
V hlavní roli mého dnešního povídání ale není druh, který zmizel z naší planety zásluhou lidského rodu.
Před desítkami let našli vědci v mexickém pralese dosud neznámý druh rostliny. Náhodou, jak už to tak u vědeckých objevů často bývá. Krásnou neznámou popsali, namnožili a darovali do několika významných botanických zahrad světa.
Nikde jinde na světě nebyly už další exempláře rostliny objeveny. Jen ta malá lokalita v Mexiku. A krásná popsaná jakoby dávala všem důrazně najevo, že jinde žít neumí a nechce. Namnožené rostliny v botanických zahradách i přes odbornou péči uhynuly. Je snadné dojít si pro nové, když už víme, kde je hledat. Jenže, co když už zase není kam?
Těžko si člověk představí, jak je lidem, když jim hoří domov, ale jak se asi cítí rostlina, když ji spaluje žár a její kořeny jí nedovolí prchnout, nemám vůbec tušení. Ne každý požár má na svědomí lidská neopatrnost či bezohlednost, jenže ohni je to úplně jedno. Přírodní nebo založený. Sežehne, co mu přijde do cesty. I když je to krásná poznaná, co jinde na modré planetě prý nebydlí.
Mohla bych napsat, že zazvonil zvonec a jedné rostlinné reality je konec nebo že mi ten skutečný příběh připomíná trochu Conneryho a jeho Šamana. Že zbývá už jen dodat další zápis do knihy vymřelých druhů. Jenže někdy se i u zdánlivě bezvýchodné situace objeví řešení, které tragédii změní ve smutný příběh se šťastným koncem.
Jedna přežila! Poprala se o zachování vlastního druhu.
V botanické zahradě na Jávě. Poslední na světě. Možná měla jinou sílu, štěstí a nebo jí řekli, že když to vzdá i ona, je úplný konec. Ať už to byla šťastná náhoda nebo chuť se prát, další namnožení, z té jediné jávské, bylo úspěšnější a v několika světových botanických zahradách se daří rostlinu pěstovat.
Ve volné přírodě už nejspíš tu zelenou krásku nepotkáte ani kdybyste prochodili celé Mexiko křížem krážem, žádný další výskyt nebyl zaznamenán, snahy o navrácení do přírody jsou opakovaně neúspěšné. Třeba to přesně tak mělo být. Možná prostě vypršel čas, který měla tahle rostlina vyměřený přírodou pro svou existenci. Nevím jestli ještě někdy bude ze skleníkové princezny znovu Mexičanka, ale kvete hezky. Třeba v pražské botanické zahradě.
Komentáře
(Bob - Mail - WWW) Vloženo 08.08.2006, 17:11:32
Pekne napsano, moc pekne
(Roj - Mail - WWW) Vloženo 08.08.2006, 20:37:15
Jen jestli se to do te prazske botanicke zahrady nedostalo nelegalne :-)
Prosba (Kráťa - Mail - WWW) Vloženo 08.08.2006, 20:50:47
Letinko, nemohla byste do té fotky udělat nějaké šipky, abych poznal, ke které z těch kopřiv ten kvítek patří?
(letinka - Mail - WWW) Vloženo 08.08.2006, 21:11:04
Bobe díky :)
Roji čicháš snad nějaký mexický pych?
Kráťo, kopřivy podezíráte neprávem, tuším, že květy patří spíš ke kmínku. Ale kdybyste měl chuť se podívat na http://www.botanicka.cz, najdete mnohem lepší fotku v "právě kvete". Mexičanka se jmenuje Aristolochia arborea a patří k podražcům. A když už tam budete, doporučuji ještě Wollemia nobilis (http://www.wollemipine.cz), moc zajímavý strom, kmen má jak z čokolády. Už 90 miliónů let vypadá stejně. Ten, který má v expozici pražská botanická zahrada musí být podle smluvních podmínek vystavován tak, aby nemohl být nijak poškozen, takže je v pořádné kleci.
(paranid - Mail - WWW) Vloženo 08.08.2006, 21:17:13
Nejsem genetik, ale IMHO kdyby přežila opravdu jen jedna, tak už to má stejně spočítaný. Nebude mít s opylováním sama sebe trochu problém? :-/ Ale třeba je to u rostlin "normální" :-)
(letinka - Mail - WWW) Vloženo 08.08.2006, 21:24:58
paranide, tak to bohužel nemám tušení, moje zahradnické vědomosti totiž končí u pampeliškového medu. Informace jsem předala dál tak, jak jsem je u odborníků načerpala. Vím jen, že tyhle rostliny byly namnožené řízkováním. :)
Tak Vám nevím. (motoneználek - Mail - WWW) Vloženo 08.08.2006, 21:44:21
Letinko, ten příběh rostliny, která možná ví že je poslední je dojímavý a přistihl jsem se že jí fandím, ale příroda je příběh hlavně o schopnosti se přizpůsobit a ona to chudák nějak nezvládla.
Prostě kdo se přizpůsobí přežije, a mezi námi, ony se jednotlivé rostliny mezi sebou chovají hrozně.
Například v lese ty silnější stromy ani nenapadne aby uvolnily místo těm slabším dole.
(letinka - Mail - WWW) Vloženo 08.08.2006, 22:11:07
motoneználku zajímavá připomínka a přiznávám, že jsem se z první radosti, že to kytka zvládla, propřemýšlela k tomu samému co ty. Proto ten poslední odstavec - jako zamyšlení o vypršení času pro existenci. Kdo se nezvládne přizpůsobit, má v přírodě prostě smůlu. A i když je to asi někdy škoda, nepochybně to přesně tak má být. Proto si ani nejsem jistá, zda je vůbec vhodné, u takto vyhraněných druhů, zkoušet je vracet do přírody, těžko domyslíme, co všechno to může napáchat v nových podmínkách.
(Bob - Mail - WWW) Vloženo 09.08.2006, 00:56:33
Motoneznalek : "ale příroda je příběh hlavně o schopnosti se přizpůsobit a ona to chudák nějak nezvládla."
Pokud jsme spravne cetl post, tak kytka neprezila na puvodnim miste predevsim kvuli lidem. Aplikovat tvou myslenku na ohrozene druhy, spatne by to dopadlo. Takze organismy, ktere mizi lidskou rukou, maji holt smulu, protoze se neprizpusobily?
(motoneznalek - Mail - WWW) Vloženo 09.08.2006, 14:08:56
to Bob: nechci se hádat o písmenka ale Letinka v druhém odstavci píše :V hlavní roli mého dnešního povídání ale není druh, který zmizel z naší planety zásluhou lidského rodu.
Samozřejmě si nemyslím že je dobré likvidovat přírodu okolo sebe. No vlastně tak ůplně "samozřejmě" si to vlastně nemyslím. Ono lidské plémě má k ochraně přírody velmi selektivní přístup a do absurdna je to myslím vyjádřeno ve sloganu: Zabij bobra, zachráníš strom. Takže i v ochraně přírody musí převážit racionálno nad fanatizmem, byt ty chladné pragmatiky ekologové tak nenávidí.
(Bob - Mail - WWW) Vloženo 09.08.2006, 15:10:48
to motoneznalek : dyslektik se omlouva, ja jsem v puvodni postu cetl pravy opak. Takze omlouvam a jdu si vysypat na hlavu popelnik .)
Nevím, jak je to s bobry (Kráťa - Mail - WWW) Vloženo 09.08.2006, 22:46:01
a co je na tom sloganu absurdního. Na rozdíl od všech ostatních přispěvatelů mně skoro nikdy nic nedocvakne (jsem prostě jednoduchý, náznaky na mě neplatí).
Co když slogan vznikl někde, kde bobrům chybí přirozený nepřítel? Nejprve jsme vyhubili bobra, následně hladem pošel další článek potravního řetězce (bobrožrout) a teprve potom jsme uměle vrátili bobra?
Nestraš... (aTeo ;) - Mail - WWW) Vloženo 10.08.2006, 13:03:30
Bobrů je všude plno! :-)
(Lída - Mail - WWW) Vloženo 10.08.2006, 18:58:02
Jo? A kde? Já ještě žádného neviděla...
(Lída - Mail - WWW) Vloženo 10.08.2006, 19:01:22
Ve mně to spíš vyvolalo otázku, za jakou cenu a jakým způsobem chránit? Několik rostlin po botanických zahradách mi připomíná muzeum, uměle zastavený čas, nebo připomínku toho, co bylo...
eL, prosím, jak napsat delší příspěvek aniž by mi vypršela platnost stránky? Já prostě rychle psát neumím. :-(
(ringo - Mail - WWW) Vloženo 10.08.2006, 21:17:28
2Lída: na aTeových stránkách je plno bobrů. Je to takový sběratel :-).
2eL: Díky za hezký článek. Jak jednou prohlásil Ivan Březina o odstřelu velryb, je prý naprosto normální, že jeden druh zanikne a nový vznikne. Nejsem si jist, že to takhle funguje, ale mám pocit, že kytka zabrala na tvou metodu promluvy do duše a přestala ze sebe dělat primadonu, páč pochopila, že to má za pár :-).
A jak fungují promluvy k zelenému lidu u tebe na zahrádce?
Pokud jde o požáry, věz, že přirozené požáry jsou pro přírodu prospěšné - patří do koloběhu, a pralesy by bez nich pravděpodobně vyhynuly. Díky nim se mohou množit některé druhy dřevin, jejichž semena dokáže z šišek a plodů dostat jedině požár. Také odstraní mnoho metrů vysoký nálet, který odebírá živiny dospělým stromům (ty většinou neshoří) a také suché stromy, aby uvolnily místo dalším.
Dobré ráno :) (letinka - Mail - WWW) Vloženo 11.08.2006, 08:05:58
Kráťo, Vaše teze je pěkná, ale motoneználek shrnul ve sloganu jinou podivnost lidského počínání. V podstatě pro jakýkoliv "ekologický" počin lze najít spoustu pádných důvodů, díky tomu, že v ekosystému je na každou jeho složku navázána přímo existence mnoha dalších dílků. Takže když vymlátím všechny lvy a další predátory, mohu to snadno zdůvodnit tak, že jen hájím práva "slabších" antilop, vzápětí mohu postřílet antilopy s tím, že je to škodná a já chráním "slabší" keře a trávu, mnohé ekologické důvody pro to, proč vypálit trávu, bych jistě také našla. Bohužel i když je ochrana přírody životně důležitá a mnozí v ní odvádějí spoustu skvělé práce, pořád je dost podivných ekologických hnutí, která si vyselektují jediný dílek z mozaiky a nesmyslně demonstrují za jeho "prioritu", bez ohledu na to jaké důsledky to má v celkovém kontextu (směšnost, nesmyslnost a nebezpečnost jejich počínání skvěle vyjadřuje bobr a strom). Osobně se domnívám, že škody může napáchat jakýkoliv zásah do běhu přírody, i když je myšlen jako ochranný, takže bych našlapovala hodně opatrně. Mnohdy se nesnažíme či nedokážeme věci 100% domyslet a občas možná snaha napravit předchozí chyby, je sama o sobě chybou ještě větší, alespoň myslím (http://letinka.bloguje.cz/97246-prvni-sveho-druhu.php, http://letinka.bloguje.cz/102133-zelvi-pohadka.php..).
aTeo nevím jestli plno, ale prý se jejich populace v ČR po silném útlumu zase zvětšuje, ale nemám to prakticky ověřeno.:)
Lído, je mi moc líto, ale s tím ti bohužel neumím poradit :(. Zkusím se ještě zeptat šikulky Qarka, ale náhradním řešením je psaní třeba ve wordu a hotové zkopírovat.
ringo Ivan Březina jen jaksi pozapomněl při svém filozofování o životě velryb, že příroda díky našim razantním zásahům už dávno nefunguje přirozeně. A že i kdyby fungovala perfektně, neumí nový druh naprojektovat tak rychle, jak jí uvolňujeme místo po druzích vyhubených. Je to tak, příroda je prostě fušér. Kde ona maká tisíce let na vývoji, nám stačí i deset let a přivedeme druh k záhubě. Proto když "ze dne na den" jeden druh vyplní místo, které mu uvolnil druhý, není vůbec noví, spíš se roztáhne ten nejdravější z již existujících. Tím ovšem mizí druhová rozmanitost a prokazatelně nastupují druhy "nespecializované" a zpravidla i primitivnější. Jaký malér z toho může být, je už dnes vidět v mnoha částech světa. Panu Březinovi by tímto systémem uvažování nejspíš připadalo v pořádku i to, že český říční rak málem vymřel a nahradil ho mnohem dravější, lidmi vysazený, rak americký. Druh jako druh, proč z toho dělat vědu? ;)
Co se týká mého zeleného lidu: Odpadlo jen velmi málo florjedinců, ovšem ostatní mi jasně dávají najevo, kdo je v zahradě pánem. A já to nepochybně nejsem. Rostou a kvetou a roztahují se. Zřejmě si všimly, že za mými plamennými projevy se skrývá jen velká nejistota a panika, že jim ublížím nějakými neodbornými postupy. Tudíž jsem byla nucena aplikovat zvyklosti doby kamenné a zavést lokální směnný obchod. Já chrlím paragrafy a jiní se vrhají s nůžkami na moje keře. V zásadě jsem tedy nastolila sociální smír.;)
A ohledně požárů. Já vím. Viděla jsem několik úžasných dokumentů a něco četla na tohle téma. Taková očista pralesů. Ukazovali dokonce i co se stane, pokud pravidelný přírodní požár nepřijde. Příroda pořádně trpí.
Díky za všechny postřehy a připomínky. Mexičanka mě nastartovala k přemýšlení o spoustě věcí, o kterých jste tu mluvili, jsem ráda, že i Vás. :)
(ringo - Mail - WWW) Vloženo 11.08.2006, 10:55:12
2eL: jsem rád, že to vidíme podobně.
K tomu Březinovi jsem měl přidělat smailíka, uvedl jsem to jako naprostý blábol a odstrašující příklad, jak lze ospravedlnit zánik v podstatě čehokoliv.
Jinak, až budu mluvit ke kytkám, nasadím výraz pokerového hráče a před pestíky ostatních, jich hned několik zmasakruji, aby pochopily, že se mnou sranda není :-).
Když jsem naposledy promluvil k asi deseti povadlým sedmikrásám, za trest rozsadil na všechny světové strany, a ony to rovnou vzdaly a chcíply. Srabi.
Milá paní domácí, (Kráťa - Mail - WWW) Vloženo 11.08.2006, 20:07:35
možná je moje teze pěkná a možná v náznaku naráží na b), které následuje po Motoneználkově a). Ale možná také nenaráží, kdo ví?
A teď z jiného soudku. Nechci se Vás dotknout, nějak Vás urazit či tak něco, ale domnívám se, že tentokrát jste se schopností žen porozumět náznakům neuspěla. Jsem přesvědčen, že aTeo chtěl říci, že: Drnů je všude plno! :-)
Hezký večer :) (letinka - Mail - WWW) Vloženo 11.08.2006, 21:17:21
Kráťo myslím, že nenaráží vůbec, jistě byste našel i jedince, kteří by považovali Vaši nadsázku za výborný nápad, jak se o bobry postarat. :))
A co se jiných soudků týká, chováte se ke mně vždycky mile a nevidím žádný důvod proč by mě mělo urazit slušné konstatování Vašeho vnímání. Můžu k tomu říct jen, že věci nemusí být takové, jaké se nám na první pohled zdají. Nejspíš by mi nedalo moc práce Vás přesvědčit o opaku, ale kouzlo dvojsmyslných odpovědí je tuším hlavně v tom, že když se povedou, lze si je vykládat alespoň dvojsmyslně a logiku nepostrádají. ;)
Nechávám tedy výhradně na Vás, zda uděláte závěr, že
a) letinka nepochopila náznak a její komentář se celý vztahoval výhradně k bobru evropskému, jehož populace se po katastrofálním úbytku před několika lety začala zvětšovat a v současné době je na takové úrovni, že v některých lokalitách působí i poměrně značné materiální škody (třeba u Domažlic je pár rybníků, kde není problém takové bobří rodinky zahlédnout),
b) letinka pochopila naprosto přesně, jaký typ bobra v aTeovi vyvolal potřebu zvolat "nestraš" a její odpověď se k tomuto druhu přímo vztahovala (např. pod vlivem agitky jistého anonymního průkopníka, který volá po propagaci a navrácení tohoto druhu do volné přírody - http://zena.centrum.cz/forum.phtml?op=text&id=6031&topic%5B%5D=367234,0).;)
(ringo - Mail - WWW) Vloženo 11.08.2006, 21:38:35
A jak je na tom ekosystém s kozama?
(Kráťa - Mail - WWW) Vloženo 11.08.2006, 22:00:03
Někdo někde kdysi řikal, že na tom interněco se dá najít úplně, ale úplně fšechno. Se mi to nějak nezdálo. Ale už tomu vjeřim. Kdyš ste tam našla i ty bobři ...
P.S.: Sem si totiš řikal, že to myslíte tak, jak to myslíte. A pak sem jsi to sám sobě vyvrátil, protože takovou jemnou, citlivou duši by přece něco podobnýho V ŽIVOTĚ NEMOHLO NAPADNOUT !
:))...prý, že lidi málo zajímá ekologie (letinka - Mail - WWW) Vloženo 11.08.2006, 22:12:16
ringo v tebou nastíněné problematice se názory odborné i neodborné veřejnosti značně různí. Někdo razí názor, že kozy jsou moc potřebné a je třeba jejich objemy zvětšovat, jiný jim v moderním ekosystému nepřikládá vůbec důležitost. Ovšem když jsou na nesprávném místě, jistě mohou způsobovat problémy (viz. má výše odkazovaná želví pohádka).;)
(letinka - Mail - WWW) Vloženo 11.08.2006, 22:23:27
Správně Kráťo, mě by tedy rozhodně nic podobného nenapadlo! :)
(ringo - Mail - WWW) Vloženo 14.08.2006, 15:17:43
Mám kamaráda, který studuje bobry v rámci doktorandské práce. Tedy ne jakožto gynekolog, ale jakožto botanik.
Pokud někdo začne bobry hanět a mluvit o přemnožení, zničené vegetaci, mikroklimamatu a rázu krajiny v okolí řek, v podtstatě souhlasí, a po té položí pár otázek :
Co znamená ničit?
Jak krajina vypadala před vyhubením bobra evropského?
Jak by tedy krajina měla vypadat?
Jako dnes?
Není to jen lidská představa, že by to tak mělo být?
Není dnešní krajina člověkem zničena více než bobrem?
Hráze?
Staví je bobr opravdu vždycky?
Měl někdy bobr přirozeného nepřítele?
Aha, už to není tak jednoznačné.
(Petr - Mail - WWW) Vloženo 15.08.2006, 08:29:59
Ne, není to jednoznačné. Zjednodušeně by se to dalo vyjádřit tak, že zatímco mladý bobr divoký většinou nepřátele nemá, pro bobra domácího je nepřítelem snad úplně všechno!
Přidání komentáře...