Jen tak trochu zamávat
Když před pár dny televize odvysílala zprávu, že zemřel Karel Svoboda, bylo mi smutno. Z mnoha důvodů. Taky proto, že některé věci, které s ním souvisí, mi z hlavy nikdy nezmizí. I když nejspíš nebyly pro běh mého života životně důležité.
Vzpomínka první
Třem oříškům pro Popelku ještě nejsou ani tři roky a malá eL slaví narozeniny. První polokulaté. Dostala od babičky krásný závoj, ušitý ze záclony. A tak šťastná malá eL sedí obráceně na židli v mámině dlouhé bílé sukni a na hlavě má záclonový závoj. Připadá si krásná jako Popelka, právem. Vždyť do jejích střevíčků se žádná dospělá holka nevejde. Je čas jet, eL něžně pohladí opěradlo židle, které má před očima. Zatahá za barevný pásek a jemně pleskne židli po sedačce „hyjéé Jurášku“. K tomu všemu si malá eL pořádně falešně, ale s obrovským nadšením, prozpěvuje s kotoučákem "nanána nána náná, na náná". A i když to nejspíš neví, ta melodie jí dává pocit pohádkové princezny víc než závoj ze záclony, maminčina sukně i židlový Jurášek.
Ze záclonového závoje se během mých her staly cáry a z maminčiny sukně jsem vyrostla. Ale něco nezmizelo. Dospělá, nedospělá. Pokaždé, když louskám lískový oříšek, na malou, úplně maličkou, chvilku cítím napětí a tajně doufám, že na mě vykoukne kousek saténové látky. A taky s každým lískovým oříškem se mi znovu a znovu vrací v hlavě ta pohádková melodie. Na chvilku jsem zase maličká spokojená holka se záclonou na hlavě a židlovým koněm.
Vzpomínka druhá
eL v historickém kostýmu vyplašeně přešlapuje v zákulisí. Je ve třetí třídě a ve škole ji vybrali, aby uváděla akademii. Chápete to? Malinká holka a velká školní akademie. V obrovském kině, které bude plné rodičů. Proč jen z celé školy vybrali právě eL? Prý se nestydí mluvit a je přirozená. Jenže malé eL to vůbec jako dobrý nápad nepřipadá. Hrozně se bojí a navíc ten osmák, co uvádí akademii s ní, jí říká „ne, abys něco zvorala prcku“ a pořádně se u toho mračí.
Nohy jak z olova a pak eL někdo postrčí „tak jdi eL a hodně štěstí“. Zmizelo bezpečí opony a eL stojí ztuhlá hrůzou na pódiu před plným kinem. Má pozdravit a přivítat příchozí. Jenže eL se hrozně bojí a stydí. Něco divného se jí udělalo v krku, polyká slzičky a snaží se usmívat. Osmák odříká i její text, popadne ji za ruku a ucedí „aspoń zamávej, ty kopyto“. Sotva eL zmizí v zákulisí, hrnou se na ni spousty otázek. Jak jen má vědět, jestli to zvládne? Ne nechce pít, chce si zalézt do kouta, aby ji nikdo neviděl. Chce brečet. Jenže to nejde, teď vystoupí šesťáci s písničkami Suchého a Šlitra a pak už třída eL. Nacvičili vážně moc krásné tanečky a mají kostýmy. Mezi kamarády se eL už necítí na jevišti tak zoufale. Během chvíle s ostatními zpívá „lásko má já stůňu“ a „hoja hoj, hoja hoj“. Ta muzika proniká až do hloubky vyděšeného holčičího srdíčka a eL najednou neví, že se bála.
Pásmo „Noc na Karlštejně“ končí a eL spolu s ostatními dětmi ze třídy mává. Odchází, aby se vzápětí vrátila na pódium a ohlásila další číslo. V hlavě „hoja hoj, hoja hoj“ a pusu od ucha k uchu. Bez jediného zaváhání a chyby.
Věděla jsem, že ta melodie, co mi zůstala znít v hlavě, mě zachránila. To jen díky ní mě maminka pochválila, jen díky ní paní učitelka všem vyprávěla, že ona to věděla, že budu perfektní.
Možná by mě tenkrát z problému vytáhla jakákoliv písnička. A nebo taky ne, třeba je „hoja hoj“ kouzelné. Každopádně film „Noc na Karlštejně“ mám moc ráda, viděla jsem ho snad tisíckrát a pokaždé se mi mezi královské vojáky vloudí vzpomínka na maličkou vystrašenou eL v historickém kostýmu.
Pokud jste po úvodních větách čekali nějaké zasvěcené rozbory toho, co Karel Svoboda měl či neměl udělat, jaká je či není jeho žena nebo informace o stavech jeho účtu a velikosti jeho ponožek, omlouvám se za zklamání. Myslím, že odporného svinstva bylo napsáno za ty poslední dny víc než dost. Já jen…měla jsem potřebu, tak trochu, po svém, zamávat panu Svobodovi na rozloučenou.
Komentáře
(ringo - Mail - WWW) Vloženo 06.02.2007, 20:49:42
S tou špínou máš pravdu. Nezávidím Vendule Svobodové, že kromě velkého smutku musí poslouchat ta svinstva, kdy se novináři předhánějí, kdo ze sebe udělá většího sráče a vymyslí demagogičtější blábol.
Že zemřela Eva Hercíková, média milostivě sdělila po třech dnech, jen tak, mezi řečí.
krása... (jrel - Mail - WWW) Vloženo 06.02.2007, 21:18:37
eL i ringo, článek je jako vždy nádherně a s noblesou napsaný a s komentářem souhlasím do posledního interpunkčního znamínka.
P.S.nejen, že z pojetí článku nejsem zklamána, ale potěšilo mě, že někdo se na to umí podívat i z jiného úhlu než trapitelského. Díky za to eL.
(ann - Mail - WWW) Vloženo 06.02.2007, 21:20:48
ja to sleduju sice ze zaoceanu, ale kdyz jsem po peti dnech otevrela internet, udelalo se mi z tech drbu zle. Mala ceska kotlinka s malyma lidma opet zasmrdela.
(Reziser Filip Lynč - Mail - WWW) Vloženo 06.02.2007, 22:09:37
Priznam se, ze takovy clanek bych zrovna od vas necekal. Hodne jste v mych ocich stoupla.
(Gomba - Mail - WWW) Vloženo 06.02.2007, 23:08:00
Citlivé a milé. Kolem úmrtí K.S. jsem takových článků moc nečetl. Dost dobrý text.
(Roj - Mail - WWW) Vloženo 07.02.2007, 10:59:23
Nas pan Svoboda. A Nase letinka
Já zase přemýšlel, (@Teo - Mail - WWW) Vloženo 07.02.2007, 12:06:37
jestli mám ten spot vůbec číst... Trochu jsem se bál, že se překlopí někam do ponurého nepřijatelna nebo stejně nepřijatelného, uslintaného inverzna. Ale nic takového se nestalo a já Ti za to děkuji. Nic lepšího jsem k této tragédii nikde nečetl.
Géniové, byť obklopeni bytostmi, bývají osamělí...
http://ateo.cz/frame/phpgal/pict//original//7.94.jpg
(Podotýkám, že obrázek je v mé galerii neviditelný...)
(dgx - Mail - WWW) Vloženo 07.02.2007, 23:09:21
Ze všech písniček Karla Svobody mám asi nejradši soundtrack k Návštěvníkům. Svoboda byl mým prvním Jeanem Michelem Jarrem! :-)
Podobně jako eL, mám také jednu vzpomínku z útlého mládí, se kterou se pojí jistá instrumentálka - teprve nedávno jsem zjistil, jak se tahle písnička jmenuje a kdo je jejím autorem - ejhleho, Svoboda. Tak zkuste si poslechout "Návrat Gemini", budete ji znát.
Diky Letinko, diky vsichni zde diskutujici, (zirafka - Mail - WWW) Vloženo 08.02.2007, 00:19:03
asi se hodne ztrapnim, kdyz napisu, ze mi pred prectenim tohoto clanku jmeno "Karel Svoboda" nepojilo s nicim jinym, nez s tim, ze je to nekdo, kdo nedavno tragicky zemrel. Skladatel, hm... Asi neznam... A cist si clanky o jeho smrti jen, abych zjistila, kdo to byl, se mi fakt nechtelo.
Az kdyz jsem si precetla tenhle clanecek a komentare, tak mi to docvaklo -- Tri orisky, Noc na Karlstejne, Navstevnici... a jeste se divam, ze Letajici Cestmir, Cirkus Humberto, Coz takhle dat si spenat, Vcelka Maja... Tak si tak rikam... skris, existuje vubec nejaka melodie, kterou mam v hlave vrytou z detstvi a neni od tohohle pana?
(-fim- - Mail - WWW) Vloženo 08.02.2007, 00:33:39
Diky, eL. Zustava (trochu smutnym) faktem, ze nebyt panu Svobody a Slitra, bylo by slusnych ceskych pisnicek vyrazne mene. Tak na ne vzpominejme v dobrem, dali nam hodne.
(dgx - Mail - WWW) Vloženo 08.02.2007, 01:20:33
> Zirafka: existuje vubec nejaka melodie, kterou mam v hlave vrytou z detstvi a neni od tohohle pana?
Ano. Ještě víc vrytých melodií z dětství pochází "z klávesy" Jaroslava Uhlíře. Na to dám krk :-)
(říct "z pera" je asi hloupost, že?)
(zirafka - Mail - WWW) Vloženo 08.02.2007, 02:22:34
2dgx: myslis? dej nejaky priklad. (sup sup, jinak prijdes o krcek(-;) Me ted zrovna nic nenapada. (na pisnicce "Kdyz se zamiluje kun" jsem ulitavala az na stredni. Ale za to poradne ((-;)
(dgx - Mail - WWW) Vloženo 08.02.2007, 03:10:59
Například:
Holubí dům, Není nutno, Severní vítr, Promovaní inženýři, René, já a Rudolf, Neopouštěj staré známé pro nové, Elektrický valčík (to byl ten slavný den kdy k nám byl zaveden élektrický proud), Vlnitý plech,
dále pohádka Ať žijí duchové (Hajný je lesa pán, Pramen zdraví z Posázaví, My si na sebe počkáme, Skřítkové, zedníci vylezte z mechu),
nebo pohádka Princové jsou na draka (Dělání, Statistika nuda je, Hlu-páku najdu tě!, Jestli to nebude láska, Kdyby se v komnatách, běhoun jak hrom natáh...),
a samozřejmě Napadla mě během dneška kolo-kolo-koloběžka,
tak pohádka Lotrando a Zubejda (Nám se stalo něco překrásného, Mniší, jsou tíší, Putování, putování, Pod dubem za dubem),
nebo pohádka S čerty nejsou žerty - Ta naše hospoda, Petře petříčku
Končím. Jako komentář ke vzpomínce na Karla Svobodu by to mohlo stačit :-)
(zirafka - Mail - WWW) Vloženo 08.02.2007, 03:58:55
2dgx: tak ja trochu napravim tu vzpominku, protoze musim rict, ze nejen, ze vetsinu veci, ktere jsi napsal neznam, ale ani ty, co znam nemam v hlave nijak zvlast vryte a kdyz uz jo, tak ne z detstvi. Mozna tak maximalne Lotrando a Zubejda... Vzhledem na to, ze jsme byli deti ve stejne dobe, tak je to pozoruhodne. Asi to nejak souvisi s rezimem uzivani televize, ktery u nas panoval. ((-:
Takze pro me stejne Noc na Karlstejne, Navstevnici a Vcelka Maja RULEZZZZ (((-:
Mimochodem: Davide, na tvem blogu pred rokem: http://www.dgx.cz/trine/item/na-novy-rok-o-slepici-blog
(dgx - Mail - WWW) Vloženo 08.02.2007, 04:23:34
2zirafka: možná je to tím, že my jsme měli doma televizor Tesla Color 110 ST, který byl i se zvukem!
:-)
(zirafka - Mail - WWW) Vloženo 08.02.2007, 04:34:45
2dgx: ty potvurko jedna! My jsme meli samozrejme taky televizor se zvukem. Teda... hmmm... aspon myslim, ze byl se zvukem. Mockrat jsem ho zapnuty nevidela...
(lojzo - Mail - WWW) Vloženo 08.02.2007, 14:36:50
Ďakujem, Letinka, pekne si to napísala.
Je mi líto všech, kdo se na smrti Karla Svobody (ivzez - Mail - WWW) Vloženo 11.02.2007, 09:12:23
potřebovali nějak přiživit.
Letinko, děkuji Vám za krásné zamávání.
Hezký večer :) (letinka - Mail - WWW) Vloženo 12.02.2007, 20:39:34
Díky všem za moc milé komentáře, krásný obrázek (aTeo :)) i to, že jste měli chuť zamávat se mnou.
Přidání komentáře...