Setkání s mimozemšťanem - na kameni kámen
Když nás třídní profesorka informovala, že děti mají možnost vyrazit na kamenodolovací výpravu s profesorem kamenologie prestižní university, zajásala jsem. To by mohlo být hodně zajímavé, lepší než kino nebo koupaliště. Dcerka se vybavila nezbytným kladívkem a fotoaparátem a na cestu dostala spoustu pokynů, co všechno si má pamatovat a fotit a kutat. Těšily jsme se obě. Tehdy jsme, ale ještě netušily, že výprava za kamenopoznáním se změní v setkání odlišných civilizací.
Dítko se mi vrátilo pozdě odpoledne, unavené a jalo se vyprávět.
Zastávka první – žádný náznak přítomnosti mimozemských bytostí
Kdesi za Prahou. Děti dostaly několik základních informací o lokalitě a pustily se do oťukávání skal. Ťuky, ťuk kladívkem a pod rukama dětí už se objevují první poklady. Miniaturní kapičky českého granátu, schované uprostřed šedivé kamenné masy.
Člověk ví velmi dobře, že i v zdánlivě obyčejné slupce se mnohdy skrývají klenoty, ale stejně si myslím, že je vždycky zas a znovu překvapený tím, co na něj vykoukne. Jenže, komu by vadilo být tak mile překvapen. A tak doma večer prohlížíme nadšeně zajímavou strukturu kamene i droboučké kapičky granátků.
Zastávka druhá – první podezření
Kdesi jinde za Prahou. „Mami, ten profesor byl snad mimozemšťan“ říká moje dcerka a vypráví, že odmítla dolovat kameny. A jejda, bleskne mi hlavou a s náznakem nervozity v hlase se snažím vypídit, co přesně se stalo a jestli nás nečeká nějaký školní malér.
Když děti vystoupily z autobusu se svými kladívky, namířil pan profesor svůj odborný prst na jednu ze skal a přikázal kutat. Prý poctivě, skála je tvrdá a je potřeba dát do úderů sílu, aby se odloupla. Část dětí se vrhla s vervou do mlácení, další se líně vlekly. Přece jen, když je vám třináct či čtrnáct let, baví vás tlouct do kamení jen chvíli. Zvlášť pokud kamenoodborník nemá potenciál vás pro svůj obor nadchnout. Má dcerka se rozhlédla a usedla na nejbližší kámen s upozorněním, že tady tedy ona rozhodně skály lámat nebude.
Jen pár metrů od místa, které označil profesor, do daleka křičela tabule, že tady je přírodní chráněná oblast. Máte se tu chovat slušně, nehlučet a neničit. Respektovat. Zatímco, mi dcera vysvětluje, že možná pan profesor věděl, že se tam otloukat skály smějí, ale jí se to v chráněné oblasti nelíbilo a tak mlátit odmítla, uklidňuji se v duchu, že tohle při případných problémech ve škole zvládnu obhájit. A čím víc moje dítko vysvětluje všechna PROTI bušení právě v tomhle konkrétním kousku světa, tím víc si říkám, že je svět fajn.
Zastávka třetí – potvrzení přítomnosti mimozemské bytosti
„Hele mami, víš, v té chráněné oblasti jsem nekutala, ale nešla jsem ještě za profesorkou. U té třetí zastávky už jsem nevydržela a byla jsem jí oznámit, že se rozhodně nemíním na podobných projektech podílet. Ani já, sarkastický cynik.“. Třeštím oči a ptám se, kde vlastně byli. Prý v kamenictví. Mimozemská profesorská bytost ukázala směrem k náhrobním kamenům a zavelela „tohle zkuste rozbít!“. Děti mají tendence si vymýšlet, a tak se pro jistotu ptám dcerky, jestli to nebylo trochu jinak. Pohoršeně ohrne pusinu a já mám během chvilky před očima fotografie, na nichž student výběrového gymnázia s viditelným gustem mlátí do náhrobku. Rodina Svatoňova, Marie *13.5.1948 – + 24.12. 2004, Pavel *10.8.1944 – + 7.3.200… Nevím, kdy ten pán zemřel, protože kameníkova práce se nevydařila. Scházela poslední číslice a kámen se poškodil. Z pietního zamávání se rázem stal výborný studijní materiál. Tedy pokud lze vůbec kámen prostudovat tím, že se ho jen snažíte rozbít kladivem, bez jakékoliv techniky štípání či lámání...Vžžž.... Buch!!!
A tak nakonec velká část dětí seděla s mojí dcerou vedle paní profesorky, zatímco pár zbývajících studentů plnilo řádně zadaný úkol. S velkou chutí kladivem rozebírali vyrytá jména na písmenka. Titul „mimozemšťan dne“ nakonec nezískal kamenoprofesor, ale spolužák mé dcery, který volal domu rodičům, zda si může přinést náhrobní kámen. Líbilo se mu jméno, které na něm bylo vyryté.
Na zpáteční cestě v autobusu bylo třeba geovýpravu zhodnotit. Třeba vyplněním dotazníku. Jak moc se vám dnešní putování za kameny líbilo? Nelíbilo vůbec –nevím – líbilo – bylo to lepší než orgasmus. Vskutku vhodné slovní spojení do dotazníku pro školní akci třinácti a čtrnáctiletých dětí. Inu, jiný kraj, jiný mrav. Na planetě, ze které profesor pochází, mají právní předpisy nejspíš pro sexuální aktivity trestní hranici někde jinde než právo české.
Co dodat?
V podstatě by se dalo říct, že vůbec o nic nešlo. Skála v chráněné krajinné oblasti nepochybně přežila horší věci než nájezd pár náctiletých ťukačů. Zkažené náhrobní kameny se možná k ničemu lepšímu než k rozbití nehodí a děti mají k intimním tématům přístup všude kolem. A za těch pár stovek, které výprava stála, se děti dostaly aspoň na čerstvý vzduch. Minimálně je ale obrovská škoda té šance. Možnosti nadchnout či naučit děti něco, s čím se běžně nesetkávají. Dát jim impuls, který do nich dostane chuť alespoň na vteřinku si uvědomit, že i v obyčejném kameni, který na cestě do školy nakopnou, může být skryto něco moc zajímavého. Impuls, který jim ukáže, kolik energie a snahy je třeba k opracování přírodních materiálů. A naučí je trochu si vážit těch, kteří jsou v tom mistry.
Je pravda, že moje dcerka si moc nezakutala. Ačkoliv se však původní záměr příliš nevydařil a děti se o kamenech moc nedozvěděly, třídní profesorka toho prý hodně zjistila o svých dětech. Tak to nakonec nebyl zase tak marný výlet, z geosondy vylezla sonda psychologická. Inu, i mimozemské civilizace mohou náš pohled na svět velice obohatit.
Komentáře
(@Teo - Mail - WWW) Vloženo 08.06.2007, 12:08:39
A měli ti mladí vandalové alespoň geologická kladívka?
(Arthur Dent [openID] - Mail - WWW) Vloženo 08.06.2007, 12:34:36
...nebo jim dali takový ty kladívka, jak s nima klepe neurolog na koleno?
Hezké odpoledne :) (letinka - Mail - WWW) Vloženo 08.06.2007, 13:38:55
Kdepak, měli kladívka odebrané pro studijní účely doma tatíkům.
Tak se mi zdá, (Kamio - Mail - WWW) Vloženo 08.06.2007, 14:19:59
že bych taky stávkoval. V chráněné oblasti kutat.. Úplně mě dorazil ten dotazník. Já jej dostat ve 14, tak vůbec nevím o co jde, protože mě tehdy zajímala tenisová raketa, kolo, fotbal a hvězdy. Někde jsem slyšel, že doba "zesurověla" a teď vidím, že v tom mají prsty mimozemšťani... :)
Když ono je to (Kráťa - Mail - WWW) Vloženo 09.06.2007, 12:42:14
s těmi chráněnými oblastmi složité. Kutat nebo nekutat? Jako příklad vždy uvádím Prachovské skály versus ochrana stromů v nich. Člověk vyleze na něco, co se jmenuje třeba Jičínská vyhlídka. Rozhlédne se a vidí h...ouby. Všude okolo rostou tak vysoké smrky, že není vidět vůbec nic. Tak dojde na nějakou jinou vyhlídku - a je to totéž, jen jiným směrem.
Myslím, že v minulosti tomu tak nebylo. Taky si myslím, že kdyby těch pár stromů vykáceli, příroda by se nezbláznila. Nakonec - nenarušují kořeny stromů skálu více, než kdyby byla holá?
Tak si myslím, že Letinkou uvedená skála možná nemusí být chráněna proti kladívkům amatérských kutačů, jen je potřeba ji chránit před velkotěžbou - aby ji neodstřelili kvůli štěrku na výstavbu silnice nebo jiné vymoženosti.
Dovolím si (Martin - Mail - WWW) Vloženo 09.06.2007, 17:17:43
reagovat na Kráťu: Opravdu si nemyslím, že pokud někam kvůli nějakému stromu nevidím, je řeším jej pokácet. Docela mne při té představě zamrazilo. Pro jednoho člověka je to jeden zavazející strom, pro výrobní společnost jenom jeden les a třeba kvůli přístupu jedné země k moři to může být celé území jiné země.
Možná se vám zdá, že trochu přeháním, ale když se kouknu kolem sebe nebo na večerní zprávy v televizi...
(tanulda - Mail - WWW) Vloženo 09.06.2007, 19:54:25
ad Krata - reaguji na tvoji otazku, jestli nenarusujou stromy skalu vic nez kdyby byla hola. Ty stromy tam vyrostly samy od sebe - muze za to priroda, a pokud ty stromy narusi skalu, tak za to bude moci zase priroda - a jestlize za to muze priroda, tak je to podle me spravne. Priroda si urci sama, jestli skalu zachova nebo ne. Clovek by do ni nemel zasahovat zbytecne jen kvuli svemu pohodli (nebo vyhledu).
(Liška - Mail - WWW) Vloženo 10.06.2007, 01:07:56
To byl tedy studijní výlet! Dík za informaci, co podivného je někdo schopen uspořádat.
Stupnice dotazníku je vrchol (ne sexuální, ale idiotský).
Martine, (Kráťa - Mail - WWW) Vloženo 10.06.2007, 20:39:31
nevím, co vidíte ve večerních zprávách v televizi, ale když já se podívám kolem sebe, tak vidím jen samé stromy. Dost často se dá říci: zas.... stromy.
Místo večerních zpráv se podívejte na 100 let staré fotografie nebo obrazy z doby ještě dřívější. Zjistíte, že tehdy tady tolik stromů zdaleka nebylo! Je pravad, že také nebylo tolik vyasfaltovaných nebo vybetonovaných ploch a tu a tam byla i nějaká ta bažinka, ale lesů a stromů vůbec tu byla asi tak polovina. Takže pokácení některých, které překážejí mnoha turistům ve výhledu, nemůže být na škodu.
Vidíte, mě mrazí při řečech většiny "ochránců přírody" a jejich přívrženců!
(esssmy - Mail - WWW) Vloženo 11.06.2007, 00:56:57
nejsem si jista jestli bylo méně stromů, ale každopádně bylo méně zdrojů znečištění, zajímalo by mě co budete jednou dýchat, až se budete snazit vylezt na nekam odkud bude skvely vyhled diky vykacenym stromum, myslim ze CO2 vam moc nepomuze popadnout dech..
(Eymi - Mail - WWW) Vloženo 11.06.2007, 08:19:43
Když už se tu rozhořela debata o stromech, nedávno jsem četla článek o vývoji lesů v průběhu věků. Lesnatost na území českých zemí byla na přelomu 11. a 12. století 80%, v dobách Marie Terezie už to bylo jen 25%. Nyní je to 34%, jestli je to dost či málo musí posoudit každý sám, já osobně jsem ráda, že si mám kam zajít odpočinout a nadýchat se čerstvého vzduchu.
(Roj - Mail - WWW) Vloženo 11.06.2007, 11:17:37
Clovek kacel stromy odjakziva, i v dobach idylickeho souziti s prirodou a nulovych emisi. Kdyz Lictvo nebude kacet ZADNE stromy a kere, les zautoci a znici nas.
Znam to z vlastni skusenosti majitele lesniho objektu. Kacet se MUSI. Tecka
Hezké dopoledne :) (letinka - Mail - WWW) Vloženo 11.06.2007, 11:18:24
Myslím, že je zcela zbytečné přít se o to, jaká byla či nebyla zalesněnost na našem území dříve. Takové srovnání stejně moc nevypovídá, neboť byla jiná skladba stromů. Smrkové lesy, které dnes pokrývají většinu zalesněných území republiky, mají své přirozené místo výhradně v horských oblastech. Pokud bychom tedy chtěli skutečně respektovat přírodu, nejspíš bychom museli všechny smrky vykácet a nechat je jen v horských oblastech s tím, že vykácená území by se zalesnila původními listnatými kulturami. Kdysi byly vykáceny původní dubové a bukové lesy, protože smrkové dřevo roste rychleji, dnes díky tomu máme polomy a kůrovcové kalamity...
Taky jsem ráda za každý strom, jen říkám, že není strom jako strom a možná je třeba hodně přemýšlet i o tom, jestli právě tenhle na tohle místo vyprojektovala příroda. Pokud bychom tedy chtěli mít z vyhlídek stejný pohled jako dřív, nestačilo by pokácet smrky, museli bychom ještě místo nich zasázet duby a buky a počkat pár desítek let než vyrostou. :(
(ringo - Mail - WWW) Vloženo 11.06.2007, 11:44:34
2 eL: Pokud mohu mluvit za Šumavu, tak tam má smrková monokultura "přirozené místo" až od dob, co se o lesy začal starat Swanzenberg. Do té doby tam rostly i jedle a listnáče, žel toto dřevo bylo žádané a rostlo pomalu, takže se nahradilo smrky, kterým se v horských oblastech, navíc bez konkurence jiných dřevin, opravdu daří. Když smrky vykácíš a zasázíš původní dřeviny, stejně nevznikne původní les. Mikroklima (po případném vykácení takřka nulové), kyselost a živnost půdy jsou dnes úplně jiné, takže by za pár let stejně vyrostlo něco jiného, než bys ty, jako člověk zamýšlela. Navíc, složení dřevin v lese se mění zhruba ve čtyřsetletých periodách.
A pokud jde o pár stromů kvůlivá vyhlídce, kvůli těm by se asi nikdo neudusil;). Pro srovnání, zajeďte se podívat do lesa, co za týden vykácí jeden harvestor, a kolik toho při tom zničí, to je opravdu jiná káva.
ahoj ringo (letinka - Mail - WWW) Vloženo 11.06.2007, 11:57:47
máš pravdu. Vím velmi dobře, že původní les by se vykácením a následním znovuosázením nevrátil. Ostatně i kdybychom pominuli všechny ostatní zásadní důvody (i tebou naznačené), přirozený les nikdy nebude složený ze 250 stejně starých dubů.:) Ten můj komentář byl jen připomenutím, že kde se nám zdá, že vidíme dílo přírody,desítky let předtím nekompromisně úřadoval člověk.;)
(ringo - Mail - WWW) Vloženo 11.06.2007, 13:05:04
Milá eL. Nejsem s tebou ve při :-), nicméně nabízím řešení, vypálit u nás lesy do mrtě a počkat nějakých 1000 let. Sice to nebude jako dřív, ale dá li bůh a kyselé deště, bude to přirozeně rostoucí les;).
K článku: vybavit děti kladívky na zatloukání hřebíků je mazec. Příště by je pan profesor (např. Šumák zvaný kvasinka) poslat do štěrkovny, vysvléci je do půli těla, a ukázat jim, jak vypadalo hospodářství v řádu otrokářském.
(Roj - Mail - WWW) Vloženo 11.06.2007, 17:45:22
Ringo, 1000 let? Bohate staci 20 let :-) ty bestie se strasne rychle mnozej :-)
jen pro upřesnění (ringo - Mail - WWW) Vloženo 12.06.2007, 11:17:31
2 Roj: Ale pod pojmem les se nemyslí plantáž dobře pěstěných Cannabis sativa;).
2 Ringo (Jago - Mail - WWW) Vloženo 12.06.2007, 14:21:54
"Schwanzenberg" je překlep záměrný nebo náhodný?
(ringo - Mail - WWW) Vloženo 12.06.2007, 15:17:40
2 Jago: ne, sice to vypadá zajímavě, ale nemám rád komolení jmen. Šlo opravdu o rychlou ruku a pomalou hlavu.
Pravdu má Roj, kácet se musí! (Kráťa - Mail - WWW) Vloženo 13.06.2007, 00:08:55
Touto svojí větou mi připomněl, jak se vždycky rozčiluju, když v televizi ukazují nějaké deb...lidi, jak se rozčilujou, že radnice dala povolení k vykácení nějakých 100 let starých stromů, protože se budou generálkovat inženýrské sítě v ulici a ta ulice potom dostane i nové chodníky, bude o 2 metry širší atd. A že v podmínkách stavby sice je, že po dokončení bude vysázena nová alej, "ale nám se to nelíbí, my (já před kamerou) s tím nesouhlasíme, nebudou to ty naše stromy, co tu s nima žijeme už čtyřicet let (já před kamerou) a co z nich 20 metrů dlouhé větve upadávají jen jednou za dva roky ..."
Hov..by! I aleje a podobné věci se musí obnovovat. Prostě vykácet, odfrézovat pařezy a hurá, vysázet stromy nové. Však ony dorostou. A nebudou tak nebezpečné a toho kyslíku po několika letech růstu možná vyprodukují mnohem více, než kdyby tam zůstaly ty původní strouchněliny.
Dovolím si (Martin - Mail - WWW) Vloženo 13.06.2007, 22:24:04
ještě jednou reagovat na Kráťu: ;o) Tentokrát s vámi souhlasím. A vzpomínám, když jsem byl před nějakým časem ve Švédsku u jednoho prastarého dolu na měděnou rudu, tak nám říkali, že tehdejší švédský král (asi 12.stol. n.l.) při vydávání dekretu na povolení dolovat současně nařídil, že za každý pokácený strom (výztuhy dolu, žebříky-vlastně úplně všechno bylo ze dřeva), se musí vysadit strom nový. Docela se mi to líbilo a docela jsem si v té chvíli, připadal já jako mimozemšťan, protože v "našich končinách" toto ani dnes není obvyklé. Na druhou stranu ten král nepochybně sekal hlavy svých odpůrců bez skrupulí a zřejmě i bez nařízené náhrady...jo, nic není jen bílé nebo černé :o)
(anjin - Mail - WWW) Vloženo 17.06.2007, 23:30:23
původní les tu nemáme už nejméně 600 let. díky intenzivnímu rozvoji hospodářství koncem středověku byla většina lesů ve vnitrozemí české kotliny vykácena a došlo to tak daleko, že nedostatek dřeva vyvolal energetickou krizi srovnatelnou s uzavřením ropovodů družba a ingolstadt dohromady dva dny po dotěžení posledního hnědouhelného dolu.
následně došlo díky hladomorům a válkám ke snížení populace, následnému dílčímu opětovnému zalesnění a někdy od doby marie terezie, která se na rozdíl od nás dokázala z historie poučit, tu máme pro kultivované pěstování lesa desetileté lesní hospodářské plány, které plánují výsadbu, údržbu a těžební činnosti tak, aby celková zalesněná plocha a tím i produkce dřevní hmoty byla dlouhodobě de-facto konstantní. změna druhové skladby je tedy jen projevem ekonomického tlaku vyšší poptávky po dřevu z období počátků industriální revoluce. díky technickému pokroku (a také nedostatku energetického dřeva a jeho malé účinnosti v kontrastu s enormní poptávkou po energiích) došlo posléze k odklonu od dřeva jako hlavního zdroje energie, nicméně ekonomika pěstebních činností už nedovolila přechod zpět k druhové diverzitě obdobné původní skladbě lesů.
tolik úvod. a závěr? porazit pár smrků by, když už ty desítky tisíc turistů třeba na hruboskalsko vůbec pustíme, neměl být problém. to s místním ekosystémem skutečně ani nehne.
Když už tady pánové nakousli přírodu (ivzez - Mail - WWW) Vloženo 20.06.2007, 21:20:33
z trochu jiného úhlu pohledu: Jak se Vám, Letinko, daří se zahrádkou ("http://letinka.bloguje.cz/357766-musite-strikat-.php")?
(jrel - Mail - WWW) Vloženo 29.06.2007, 21:21:30
zahrádka je rozoraná a daří se jí špatně. Ale nakoupili hromadu nové havě...totiž...ehm...kytiček, takže bude snad vše O.K. A nepoumíraly broskve, což je super, protože jsou moc dobrý. A možná nepoumírají ani jablka. eL je totiž rozený zahradníček. *muck* *láškuju*
P.S. Jahod je spousta, což je super, protože jsou taky moc dobrý :))
Hezký večer :) (letinka - Mail - WWW) Vloženo 29.06.2007, 22:02:08
ivzez, jak vidím tak moje dcerka už Vám poreferovala o aktuálním stavu našich milých zelených. Vzhledem k tomu, že se na zahrádce staví chaloupka, tráva skutečně zaplakala a odešla do věčných lovišť.:( Nicméně ovocné stromy, jahody a maliny se drží statečně stejně jako skalničky, takže hledím do budoucnosti s optimismem. Se mšicemi jsem zatočila letos rázně a opět bez stříkání, ostříhala jsem co se dalo. Kupodivu se ty lepkavci nevrátili a pokud ano, je jich tak málo, že vedle sebe můžeme žít - mšice, keře a já.:)
To je prima, (ivzez - Mail - WWW) Vloženo 30.06.2007, 00:44:09
moc se mi líbí Vaše snaha nepoužívat na zahrádce chemii. Tráva se po dostavbě do značné míry dokáže vzpamatovat nebo se dá dosít. Držím Vám palce :-).
(jh11 - Mail - WWW) Vloženo 06.08.2007, 00:26:17
Popisovaný výlet se mi líbil
i když jsi neuvedla teplotu tlak a rosný bod
Zřejmě bylo hezky.
A svůj účel výprava splnila
dcerka zaujala svůj postoj
a vytvořila si svůj názor.
Přidání komentáře...