Pojďte pane, budeme si hrát ........s etikou
Manžel se dozví, že jeho žena je nevyléčitelně nemocná a zbývá jí jen pár týdnů života.
Existuje lék, který by pravděpodobně (nikoli stoprocentně) ženu dokázal vyléčit, jenže je finančně velmi náročný. Pro manžela nedostupný. Manžel se pokusí sehnat na nákup léku úvěr, pomoc u přátel, kontaktuje výrobce a taky všechny charitativní organizace, vyhlásí veřejnou sbírku a klečí před úředníky.
Marně.
Zbývá jediná poslední možnost, jak se k léku dostat. Krádež.
Nehledejte jiné alternativní cesty, už nejsou.
Jde jen o to, co byste na místě manžela udělali. Krást či nekrást? Už víte?
A teď zkuste své rozhodnutí (ať je takové či onaké) co nejlépe zdůvodnit.
Zkusíte si s tím pohrát?
Ač to tak z nadpisu možná nevypadá, vítány jsou samozřejmě i veškeré dámské názory.
Komentáře
(@Teo - Mail - WWW) Vloženo 12.11.2008, 13:44:38
Není-li z hlediska vyššího principu mravního vražda tyrana zločinem, pak jím samozřejmě není ani prostá krádež, motivovaná záchranou života. Lidský život snad má vyšší "cenu" než materiální hodnoty a vlastnická práva. Větší dilema by nastalo v případě, pokud bys jako řešení navrhla ozbrojenou loupež... S krádeží v těchto souvislostech nemám sebemenší problém.
(Roj - Mail - WWW) Vloženo 12.11.2008, 13:58:12
Kradez... to se lehko rekne, ale jak to udelat? Kdyz budu mit dobry plan, ze se to fakt povede, nebudu vahat.
Kdyby se to nahodou pak prolatlo, budes me hajit, jo? :-)
(ringo - Mail - WWW) Vloženo 12.11.2008, 14:05:23
Že by to souviselo s jednáním v krajní nouzi?
(matejcik [openID] - Mail - WWW) Vloženo 12.11.2008, 14:05:47
jednoduše, bez ohledu na společnost :e) co je pro mě asi horší, ztratit ženu, nebo jí dát šanci na život i za cenu toho, že ponesu následky svého zločinu? jakožto milující manžel bych v tom myslím žádné dilema neviděl.
a kdyby i s tím lékem zemřela, tak už je mi to stejně jedno. ztratil jsem ženu, vězení mě už nerozhodí.
ja sem cynik (belkar - Mail - WWW) Vloženo 12.11.2008, 14:07:46
pravděpodobnost uzdravení neni 100% = aspoň si pořádně užít poslední dny života a nechat umřít
(marek - Mail - WWW) Vloženo 12.11.2008, 14:10:55
krádež v tomto případě proč? Na úhradu přemrštěné ceny výrobce? (jinými slovy na úhradu 1.uplácení úředníků 2.blbnutí lidí reklamou 3.možná něco zbyde na výzkum?)
Ta volba určitě nestojí pár týdnů života nebo vyléčení. To není fér, takhle podané. Je potřeba se postavit čelem, smířit se a nepodléhat reklamě. Já vím, že mě se to řekne, když nejsem na jejích místě (KDO VÍ?) ale tím, že lidi nechtějí pochopit, že prostě jednou přijde ten DEN, pro každého, sami sebe strašně šidí..je to veliká škoda!!
(JanS - Mail - WWW) Vloženo 12.11.2008, 15:41:22
Pokud zbývá opravdu už "jenom" krádež léku a nebylo by třeba loupit a ohrozit tím život někoho nezúčastněného, asi bych to pro tu naději delšího života ženy udělal.
Napadá mě vlastně ale ještě jedno kdyby: kradl bych, kdyby nebýt oné jedné konkrétní nemoci měla má žena jinak před sebou pravděpodobně kus aktivního života. To že každý musíme jednou zemřít je fakt se kterým jsem zcela smířen a naopak mě děsí představa měsíců strávených na lůžku s tím, že buď se mohu pokusit spát a nebo mohu čekat až zas busu spát a to každý celičký den až do dne kdy to skončí.
Toto kdyby je ale určitě ovlivněno tím, že je mi málo přes dvacet a jsem svobodný a nezadaný. Kdo ale ví jak se mi tento postoj postupem doby vyvine. Kdo ví co bude až ten stav nebude platit?
______________
Trošku mi ten příklad připoměl příběh Remarqua Tři kamarádi. Tam sice pro Patriciin život nebylo třeba krást, ale přesto bylo třeba zásadního a nezvratného rozhodnutí, které alespoň umožnilo Pat zemřít v Robertově náruči při východu slunce až když bylo jasné, že ji tehdejší doktoři již nemohou pomoci.
No ovšem, (@Teo - Mail - WWW) Vloženo 12.11.2008, 15:48:40
"vtip" bude nejspíš v tom příliš obecném pojmu "krádež". Mohlo by se jednat o postup, který by připravil o život někoho jiného. Pokud je v tom tenhle chyták, pak celý příběh považuju za dost špatný vtip....
(#13 - Mail - WWW) Vloženo 12.11.2008, 15:54:09
Jak řekl matějčík.
(David V. - Mail - WWW) Vloženo 12.11.2008, 16:17:14
Proč bych měl krást? Abych zachránil pro SEBE něco (v tomto případě někoho), čeho se nechci vzdát.
Takže kradu pro SEBE a je to vlastně úplně stejné, jako bych ukradl cokoliv jiného třeba v samoobsluze, akorát v tomto případě to můžu obalit "vznešenou" omáčkou a přikořenit obrovskou cenou kradené věci.
Takže pokud ten lék ukradnu, tak musím počítat s následky, které svou krádeží způsobím - třeba s tím, že někdo přijde o práci (hlídač léku) nebo že ten lék měl dostat někdo kdo si ho zaplatil a ten dotyčný teď zemře, protože ho nedostane ... (ano je to dotaženo do absurdna, ale to je i tohle zamyšlení).
Možnosti (Petr F - Mail - WWW) Vloženo 12.11.2008, 19:00:53
Je kriticky důležité, co se s tím lékem stane, pokud ho neukradnu.
Pokud je toho léku opravdový nedostatek (tak by se ho vyrábělo víc, podivná situace), tak touto krádeží také mimochodem zabiji toho člověka, který by si lék poctivě koupil a díky mě na něj nezbyl.
Pokud ten lék ovšem bude ležet v lékárně až do té doby než mu propadne lhůta a pak se vyhodí, protože pro monopolní firmu je lepší držet cenu výš i když prodají méně, tak ta krádež už nezní tak špatně.
V praxi toto samozřejmě nevím, takže lék bych ukradl, ale s vědomím, že dělám něco špatného, a pokud mě chytí, tak si trest rozhodně zasloužím.
(Petr F - Mail - WWW) Vloženo 12.11.2008, 19:03:30
Jak tak koukám, tak si stačilo přečíst předchozí příspěvek a napsat +1.
(Jann - Mail - WWW) Vloženo 12.11.2008, 19:06:00
Jak uz tu padlo, otazka je, co se konkretne mysli kradezi.
Ale kdybych se na to chtel divat objektivne ze spolecenskeho hlediska, tak bych si porovnal TS(kradez)*P(ze pujdu sedet) TS(zabiti)*P(ze zena umre), kde TS je trestni sazba, P pravdepodobnost :-) V pripade, ze jsem moralne na vysi a pujdu se udat, tak prvni pst by byla 1.
Ale jelikoz jsem jenom clovek, tak ja sam za sebe bych v tomto konkretnim pripade samozrejme krad jak straka :-) Jen jeste podotykam, ze nejsem pravnik, tj. ani odbornik na trestni zakonik.
No, tedy, jste fakt úžasní. (letinka - Mail - WWW) Vloženo 12.11.2008, 19:49:58
Ani jsem nedoufala, že se tu vyvrbí tolik všemožných variant. Díky! :)
Roji, nevíš, jak to dopadne. Kouzlo je v tom, že se musíš rozhodnout a měl bys vědět proč právě tak. Mimochodem nejsem trestní právník (vlastně nejsem žádnej právník) tak to bys to se mnou moc nevyhrál! :-)
@Teo, chytáky v tom nehledej, žádné tam schované nejsou. Opravdu jde jen o to, zda krást či nekrást (bez škod na zdraví či životech jiných lidí, ale se všemi možnými důsledky pro tebe - např. dopadení) a jak svůj postoj zdůvodnit. Tenhle test by měl (podle psychologů) zjednoduššeně obecně naznačit v jakém stádiu vývoje morálního usuzování člověk právě je.
Jinak s dovolením nebudu zatím do vašeho povídání víc zasahovat a vyjadřovat se k jednotlivým názorům, nechci to kazit vysvětlováním svého postoje a svých důvodů.
(marek - Mail - WWW) Vloženo 12.11.2008, 21:38:25
no jo, takhle.. ale krást hrušky je přece něco trochu jiného než krást nedostupnou finanční částku.. to si nějak bez ohrožení životů a zdraví moc představit nedovedu...?
Navíc když je to celé jen kvůli pochybné naději na uzdravení... vlastně kvůli reklamě..??
Jo kdyby třeba jí někdo škrtil a jediná možnost záchrany je zabíjet..? Klidně! Teda doufám, netrénoval jsem..
(jh11 - Mail - WWW) Vloženo 13.11.2008, 00:22:58
Co je a co už není krádež?
Otec se ptá synka:
Co by jsi udělal,
když by jsi našel peněženku s dvacetikorunou?
Syn řekne:
Když by mne nikdo neviděl,
tak bych si ji nechal.
načež dostane výchovný pohlavek s dovětkem.
Ne,
aby si Tě všichni vážili jako poctivce
musíš nález ohlásit.
A co by jsi dělal,
když by jsi nalezl obálku se 100 miliony?
Syn odpoví, že by nález šel ohlásit
a opět dostane výchovný pohlavek
s dovětkem
když máš 100 milionů tak už jsi vážený občan o jehož poctivosti se nepochybuje."
(Pk - Mail - WWW) Vloženo 13.11.2008, 00:37:19
Přesně na tohle téma jsem četl povídku. Tam se manžel vydal vyloupit banku. Dopadlo to, jak to dopadnout muselo, zastřelili ho. Ale ještě před tím stihl on zastřelit ve zmatku někoho z ochranky.
Povídka se odehrává ve frontě do pekla. Finálně se mu těsně před branou podaří vyhádat výjimku, aby tam nahoře zjistil, že žena si pustila plyn a už ji tudíž nikdy neuvidí. Povídka končí chmurným líčením nebeské blaženosti na věky věků. Amen.
(Hekko [openID] - Mail - WWW) Vloženo 13.11.2008, 08:56:57
Těžké rozhodování. Ale pokud by šlo skutečně jen o krádež (vidím, že mám příležitost krabičku toho léku šoupnout do kapsy, když se nikdo nedívá, nebo tak něco), tak ukradnu.
A pak, pod tíhou svého svědomí, shromáždím tolik peněz, kolik jen můžu, a tomu, koho jsem okradla, zaplatím aspoň část. A pokud mě manžel (tady to začíná být už hodně hypotetické :)) nebude potřebovat po svém boku, tak se asi půjdu udat - aby policie nehledala, nezatkla nebo dokonce úspěšně neusvědčila někoho jiného, a taky aby dušička měla pokoj.
Právníci, měla bych šanci vyhnout se kriminálu, když okradenému slíbím, že ten zbytek budu splácet? :)
P.S.: Letinko, máš na konci článku místo ukončení kurzívy jinou značku - < li >
(letinka - Mail - WWW) Vloženo 13.11.2008, 09:21:56
Hekko, jsi poklad, značka opravena! Říkala jsem si, kde se najednou vzala kurzíva v komentářích. :-D
(letinka - Mail - WWW) Vloženo 13.11.2008, 10:28:45
Předem chci říct, že neexistují žádné správné nebo špatné odpovědi. Názor psychologa přidám později.
Napsali jste spoustu věcí, kterým rozumím. Na pár dalších bych se chtěla zeptat.:)
Ringo, Hekko, nebylo to sice nastíněno jako právní problém, ale tuším, že schopný právník by dokázal ve váš prospěch využít všech okolností. Nejspíš byste skončili s podmínkou a náhradou škody. A kdyby se to pěkně zpolitizovalo a zbulvarizovalo, možná by se na vás zviditelnil nějaký politik a korunka ke korunce by se najednou našla. Na druhou stranu, co si budeme nalhávat, opravdu schopní právníci mají práce nad hlavu a nejsou právě levní.:(
Marku, chápu tvé znechucení komercí, taky mě to štve. Ale ty jsi v situaci, kdy víš, že lék na tu konkrétní nemoc zabírá, nikoli stoprocentně, ale pravděpodobnost je velmi vysoká.:-( A co se týká "TOHO DNE", máš naprostou pravdu, jen myslím, že každý živý tvor dostal do vínku pud sebezáchovy. Takže bojovat je pro nás většinou přirozenější než věci jen přijmout. Zkusme jiný příklad, bez reklamy. Kdyby se ti topil kamarád, skočíš pro něj a zkusíš ho z vody vytáhnout? I za předpokladu, že vůbec nevíš, jestli není jeho mozek už silně poškozený nedostatkem kyslíku? Nebo zůstaneš na břehu a přijmeš pokorně fakt,že mu právě vypršel čas?
Davide V., proč myslíš, že by člověk nutně zachraňoval jen pro sebe? Srovnání s krádeží v obchodě beru za předpokladu, že kradeš pecen chleba, který dělí tvoje dítě od smrti hladem.
Petře F, a to si představ, že je tu hned další dilema. Třeba tvoje manželka pracuje celý život v charitě a pomohla stovkám lidí. Naopak ten člověk, co by si lék poctivě koupil, se právě vrátil z kriminálu, kde seděl za to, že utýral svoje dvouleté dítě kvůli hlasitému pláči. Pravda lék poctivě koupil, ale za peníze, které vydělal obchodem s bílým masem.
Pk, pořádně depresivní.:(
(David V. - Mail - WWW) Vloženo 13.11.2008, 11:06:27
Letinko, proč si myslím že člověk zachraňuje (v tomto konkrétním případě) pro sebe? Váže se to k jedné zkušenosti která se stala před lety. Tehdy se vyboural kamarád, když řídil auto. S těžkými zraněními ho převezli do nemocnice, kde po 3 dnech zemřel. Ty 3 dny jsme si všichni (já a ostatní kamarádi) moc přáli, ať to přežije - řikali jsme si že klidně ať je třeba na vozíčku, ale přežije to a ať je tu dál s námi (zpětně si člověk uvědomuje, jak je to úžasně sobecké myšlení ...).
A pak na pohřbu jsem si uvědomil, že tam stojim a brečim ne kvůli tomu, že byl mladý a mohl toho spoustu dokázat, že mi není smutno protože to je těžká rána pro jeho rodiče a sourozence, ale že HLAVNÍ důvod proč jsem nešťastný je, že MI bude moc chybět. Protože v MÉM životě teď bude kus prázdna.
A tohle Tvoje zamyšlení ve mě evokovalo stejný pocit. Klidně překročím všechny pravidla/meze, jen když toho dotyčného zachráním a on zůstane se mnou. Zkusím ho zachránit pro SEBE.
Snad jsem to popsal aspoň trochu srozumitelně
(marek - Mail - WWW) Vloženo 13.11.2008, 11:16:43
btw: já do vody skáču, dokud nemám tu správnou jistotu! Když je už nafouklej a zelenej tak samozřejmě počkám na HZS se člunem.
Jinak myslím, že mám jistotu, že ten lék prostě takhle nefunguje, protože kdyby ano, tak by byl podán (aspon v rámci studie k vyzkoušení jistě závažných vedeljších účinků :-p) - čili úvodní situace by IHMO nemohla vůbec nastat. Jinými slovy v případě zázračného léku nikam neskáču!
(letinka - Mail - WWW) Vloženo 13.11.2008, 13:11:25
Davide, napsal jsi to velmi srozumitelně. A rozhodně s tebou souhlasím, že v naší snaze udělat cokoli je nepochybně vždy nějaká část "sobectví". Nicméně, v určitém stupni vyspělosti jsme schopni jednat i ve vlastní neprospěch, pokud naše jednání může přinést úlevu/užitek lidem kolem. Samozřejmě čím cennější jsou pro nás dotyční, tím více jsme ochotni na vlastní účet riskovat a obětovat.
Nojo, Marku, ale tu správnou jistotu nemáš nikdy (pokud pominu tebou popsaný zelený případ). Někdo je pod vodou dvacet minut, přežije bez poškození, jiný má smůlu a po pár minutách už z něj je živá mrtvola.
Před časem proběhl tiskem případ, kdy mladá holka vyskočila z okna na ulici. Dopadla na auto zrovna, když kolem jeli popeláři. Jeden z pánů jí poskytl první pomoc, vytáhl zapadlý jazyk a zachránil jí život. Co jsem zaregistrovala poslední zprávy, holčina byla celkově ochrnutá. Choval se ten chlap morálně? Měl právo vracet do života (navíc takového) někoho, kdo chtěl skončit? Neměl radši otočit hlavu stranou a nemíchat se do toho? A kdyby se nemíchal, byl by morálnější než když se míchal? :-( Spousta hrozně těžkých otázek, na které neexistuje žádná správná odpověď.
Jistotu, že ten lék nefunguje, rozhodně nemáš. Prostě proto, že v zadání bylo, že pravděpodobně nemoc vyléčí. Jsme jedineční, takže stoprocentní není žádný lék, a to ani léty prověřený. :-))
(marek - Mail - WWW) Vloženo 13.11.2008, 18:08:45
že lék nefunguje odhaduju podle toho, že stojí tolik peněz. "Léky" které podle mě fungují, jsou sice drahé, ale za peníze většinou nekoupitelné..
Letinko, promiň, že ti tady zapleveluji diskuzi. Jestli mám napsat vlastní postoj ke krádeži v předmětném případě, tak odpovídám. Ano! Nevylučuji dokonce impulsivní a mnohem více sobecké chování než jen krádež! Jeslti by přišel ten impulz, to se mně ted v pohodě a u pivečka těžko odhaduje. :-)
(letinka - Mail - WWW) Vloženo 14.11.2008, 09:03:56
Marku, jsem moc ráda, že si najdete čas a chuť říct svůj názor i věci s ním související.Opravdu. I když některé věci vidím nebo vnímám jinak, faktem je, že mi dáváte nálož k přemýšlení, a to z perspektiv, které by mě nikdy samotnou nenapadly. Takže žádných omluv netřeba, naopak díky! :-)
(Roj - Mail - WWW) Vloženo 14.11.2008, 11:09:55
Podivejte, kdyz si nekdo nekoho vezme za manzelku, tak je prece pripraven za ni obetovat zivot. Svuj, nebo klidne nekoho jineho.
Kdyz neni pripraven toto udelat, taxi ji prece za manzelku nebere, to je snad jasne, ne?
Panove (Petr, David..), jste zenati? Proc teda vlastne?
(Mordemy - Mail - WWW) Vloženo 15.11.2008, 13:22:07
Letinko napsala jsi: "Tenhle test by měl (podle psychologů) zjednoduššeně obecně naznačit v jakém stádiu vývoje morálního usuzování člověk právě je." Takže se to bere tak, že jedno z těch stádií je před a druhé po, ano? Tedy řekněme, že nejdříve by to ten člověk neudělal a pak, když se jeho "vývoj morálního usuzování" dostatečně posune, tak už ano? (což znamená, že ten člověk je "dál", než ten v tom prvním případě?) Anebo je to ještě ke všemu obráceně? (nejprve bychom ho zachránili a morálně vyvynutější člověk už by to neudělal?)
Každopádně o co mi jde je, že to vypovídá právě jen o té... morální vyspělosti - tedy něčem, co je dané společností. Dle mého názoru je v přirozenosti člověka chránit své blízké (je to dané přírodou) a tohle není otázka morálky. Mohu zachránit milovanou osobu? Tak to udělám všechno, co bude v mých silách. Morálka jde stranou, ani v té chvíli moc nepřemýšlím nad pozdějšími důsledky (pokud je to opravdu tak jednoduché ukrást/neukrást, bez problémů typu "co když ten lék bude chybět někomu jinému). Spíš bych to viděl tak, že by to mělo testovat, do jaké míry je člověk "ukecáván" společenskými konvencemi typu "nekraď, to se nedělá"... Já nevím, tohle je takové... ta morálka mi do toho moc nesedí...
(Kráťa - Mail - WWW) Vloženo 16.11.2008, 00:06:56
Roji, když si někdo někoho bere, je připraven ... Až nadosmrti? Co když třeba po třiceti letech je připraven "trochu méně"? Sám by krást nešel, ale nemocnou manželku neudá, když bude krást sama.
Letinko, každá pohádka se dá vyprávět různými způsoby. Představme si trochu odlišné vyprávění. Dotyčný lék ukradne. Manželka je natolik mimo, že se nemůže bránit jeho aplikaci (koma, ochrnutí apod.). Lék je aplikován, manželka uzdravena. Manželka odchází na polici a udává svého muže. Manžel je odsouzen. Ona se s ním rozvádí ... atd.
Proč? Protože chtěla zemřít a on jí svým svévolným zásahem zkazil plány. Kdyby u nás byla povolena euthanasie, již dávno by nebyla mezi námi a takto jen čekala na příležitost seslanou jí shora ...
Davide V., i já se domnívám, že nemusím vždy krást "pro sebe". Vždyť může existovat třeba situace, kdy s manželkou jsme se již dříve rozešli - už nás to spolu po třiceti letech nebavilo. Protože ale byla celý život na všechny hodná, nezaslouží si, aby jí bylo její dobrodiní oplaceno tím, že jí neposkytnou lék, který potřebuje. Když mě požádá, proč bych nepomohl?
To se mi to kecá ....
(mira - Mail - WWW) Vloženo 19.11.2008, 10:01:40
trošku mimo mísu, ale v souvislosti s článkem se mi vybavilo jedno video:
http://www.youtube.com...re=related
(SV - Mail - WWW) Vloženo 15.12.2008, 14:49:19
no uff.....
"co byste na místě manžela udělali. Krást či nekrást? Už víte?" krast.
"A teď zkuste své rozhodnutí (ať je takové či onaké) co nejlépe zdůvodnit." nemam na vyber.
(SV - Mail - WWW) Vloženo 15.12.2008, 14:51:55
btw, mam to odskusane. ukradla som kyslikovy pristroj.
(TS - Mail - WWW) Vloženo 21.12.2008, 13:48:10
myslím, že si tu mícháte ne zcela vydefinované pojmy Etika, morálka a "vyšší principy". Někteří do toho melou ještě jakési světské, nebo společenské zákony na údržbu společnosti.
Po mne je přijatelné toto:
Rozeznat míru důležitosti situace i důležitosti vlastních činů promítajících se na svůj vlastní život. (ano VLASTNÍ, ne manželky)
Se svým rozhodnutím se NEJPRVE vyrovnat. Tedy jej bezvýhradně a bez pochyb přijmout. Pak teprve:
Ukrást za podmínky KOMUNIKACE se všemi zúčastněnými.
Neukrást a nechat zemřít za podmínky KOMUNIKACE s manželkou.
Nelze-li předtím komunikovat, pak bez výhrad nést následky svého rozhodnutí. (vlastní psychická porucha, společenská represe, exkomunikace)
varianty Ukrást-neukrást mají v tomto případě neznatelný etický rozdíl, pokud mám jako racionálně myslící a cítící osobnost kontrolu nad tím, co dělám.
Pokud bych ale svým chováním motivoval k podobné krádeži děti (jiné lidi), vytvořil bych tím model chování, pak bych se spíš přiklonil k neukrást.
Vliv lásky k osobě je zde sice důležitý, pro mne však je důležitější zachování integrity osobnosti jako takové. Zachovám-li si jakýmkoliv činem svou vlastní integritu osobnosti a zároveň zjevně nezničím integritu jiné osoby, tak je pro mne tento čin ospravedlnitelný. Pokud bych stál o uchování integrity cizím lidem na úkor sebe, či odpovědnost přenášel mimo sebe, (na boha, na společnost, na manželku, na nevědomí) tak bych pravděpodobně později tohoto činu litoval. Lítost ale není pozitivní přístup ke světu, k minulosti, ani k lidem. Je to bolestná emoce, kterou je vhodné předcházet jinými ctnostmi, tak, jak to popisuje např. buddhismus.
Rozbor matematika (Tritas - Mail - WWW) Vloženo 27.12.2008, 04:10:35
Necetl jsem zatim zadne predchozi nazory, pridam svuj. K problemu budu pristupovat tak, ze chci MINIMALIZOVAT SVUJ SPATNY POCIT. V pripade kradeze prepokladam, ze zpusobim pouze financni ujmu.
Nejprve seradme nasledujici "duvody ke spatnemu pocitu", od nejhorsiho.
1) Zemrela mi zena, mohl jsem ji pomoci kradezi a nepomohl.
2) Zemrela mi zena, pokusil jsem se ji pomoci kradezi a nevyslo to.
3) Spachal jsem kradez, trapi me vycitky svedomi a pocit, ze jsem nekomu ublizil.
4) Spachal jsem kradez, trapi me nesvoboda, protoze jsem byl odsouzen.
V mem pripade by bylo PRAVDEPODOBNE (nejsem schopen urcit), poradi: 1,2,3,4.
Nyni je treba si uvedomit, ze at dopadne situace jakkoliv, nektera z vycitek (nebo i vice) na me urcite dopadne. Protoze na 1. miste mam (tj. za nejhorsi povazuji) vycitku cislo 1, muze me to vest k tomu, abych kradl.
Tento zaver je ale predcasny. Krast vede automaticky k vycitce typu "3" nebo "4" (nebo obema), mozna pak k vycitce typu "2". Zkusme tedy porovnat, co mi vadi vice:
2+3+4 NEBO 1 ?
Pokud nekomu vice vadi 1, ma smysl krast ZA VSECH OKOLNOSTI. Protoze i kdyz kradez nevyjde, bude se citit lepe, nez kdyby ji neprovedl. Problem vsak je, ze to, jak moc je palciva vycitka c. 1, zavisi na riskantnosti kradeze. Pokud by kradez na 100% nevysla, asi by vycitka cislo 1 nebyla na 1. miste (jak bych zene pomohl, kdybych se bez jakekoliv nadeje na uspech nechal uveznit??). Proto tvrdim, ze od jisteho rizika neuspechu pri kradezi je VZDY 2+3+4 palcivejsi nez 1.
Proto je treba vzit v uvahu pravdepodobnost neuspechu kradeze. Existuji 3 scenare:
1) kradu, zachranim, nechyti me (pouze vycitka 3)
2) kradu, zachranim, chyti me (pouze vycitka 4. Pokud ani dodatecne nenahradim skodu, tak 3+4)
3) kradu, nezachranim, chyti me (2+4 resp. 2+3+4)
Osobne jsou pro me vyhrou scenare 1 a 2. Pokud by scenare 1 a 2 mely dopredu slusnou pravdepodobnost (pro jednoduchost napr. vetsi, nez 50%), volim kradez.
Komentare k predchozim prispevatelum (Tritas - Mail - WWW) Vloženo 27.12.2008, 04:29:50
Precetl jsem si diskuzi. Velmi me oslovily nasledujici 2 postrehy:
David V. : To, co pises (zachranovani "pro sebe"), povazuji za zakladni predpoklad (viz zacatek meho nazoru). Nema smysl si jakkoliv pripad objektivizovat (v takovem pripade by bylo lepsi za desetinu castky zachranit 100 hladovych Sudancu). Naopak, myslim, ze na miste je ciste sobecky pristup - zachranuji zenu "pro sebe". A sem patri myslim i Letincina namitka - svou byvalou partnerku budu zachranovat, pokud si ji budu vazit, budu presvedceny o tom, ze je kvalitni, udelam to. Ale z tohoto duvodu. Spis proto, ze ji po tech 30 letech mam velmi rad - a tudis ze scenare "1,2,3,4" uz u me nemaji poradi, ktere by zacinalo cislem 3 nebo 4 (coz by jiste neplatilo u jinych, stejne kvalitnich lidi, se kterymi jsem ale nezil 30 let).
2) TS : "Se svým rozhodnutím se NEJPRVE vyrovnat. Tedy jej bezvýhradně a bez pochyb přijmout. ... varianty Ukrást-neukrást mají v tomto případě neznatelný etický rozdíl, pokud mám jako racionálně myslící a cítící osobnost kontrolu nad tím, co dělám. ... Zachovám-li si jakýmkoliv činem svou vlastní integritu osobnosti a zároveň zjevně nezničím integritu jiné osoby, tak je pro mne tento čin ospravedlnitelný."
- bezvyhradne souhlasim (Tritas)
Odkaz na vysvětlení pokusu (Lei - Mail - WWW) Vloženo 07.10.2009, 22:17:20
http://zrcadlo.blogspot.com....html
Přidání komentáře...