Psychologické rozuzlení
Podle amerického psychologa L. Kohlberga člověk postojem při řešení mravních dilemat (což jsme si názorně vyzkoušeli), ukáže v jakém stádiu vývoje morálního usuzování je.
Stadium předkonvenčního morálního usuzování.
Člověk se řídí tím, jaké sankce ho za provedený čin postihnou nebo jakou odměnu může získat. Je to stádium kopírující to, co máme naučené z dětství, kdy už malému dítěti je vysvětlováno, že když něco vezme, stane se něco nepříjemného. Když udělá něco správně, bude odměněno. Dospělý člověk ve stádiu předkonvenčního morálního usuzování tedy bude reagovat ve stylu "ukradnout lék je špatné, protože muž půjde do vězení"
Stadium konvenčního morálního usuzování.
Člověk se při řešení morálních dilemat neváže prvořadě na důsledky svého jednání, určující začíná být, jak to vidí autority. Např. lidé, se kterými se ztotožňuje. Dospělý člověk ve stádiu konvenčního morálního usuzování tedy bude reagovat nejspíše ve stylu "Krást odporuje zákonu, ale může se to stát, pokud člověk nemá jinou šanci"
Stadium postkonvenčního morálního usuzování.
Člověk je velmi dobře schopen posoudit všechna protichůdná řešení, činit uvážlivá rozhodnutí, ale vždy s vědomím všech negativních důsledků a s převzetím plné odpovědnosti.
Dospělý člověk ve stádiu postkonvenčního morálního usuzování tedy bude reagovat ve stylu "Není nesprávné lék ukrást, protože cena zachráněného života je nesrovnatelně vyšší než jakékoliv materiální hodnoty. Je ale logické, že muž za to musí nést následky a jít do vězení.".
Ve stádiu postkonvenčního morálního usuzování podle psychologa dosahuje člověk morální autonomie, tedy samostatnosti, protože je schopen orientace na univerzální etické principy (spravedlnost, rovnost, mravnost....).
Psychology musí člověk brát s rezervou, navíc jsme si jen hráli. Tak ať se najdete v kterémkoliv stádiu či mezistádiu, nemusíte pít na radost/žal. Občas je docela fajn zastavit se a zkusit si srovnat myšlenky, ne každý to umí. Bohužel.
Jo, vlastně nevíte, jak morálně vyspělá jsem já.
Nejdřív jsem se pokoušela testujícímu vysvětlit, že pán určitě nevyčerpal všechny možnosti, jak se k léku dostat legálně a že mě něco napadne. To je údajně typicky ženská vlastnost, pánové totiž údajně umí mnohem lépe respektovat zadání a místo obcházení hledat řešení na míru. (Jedna dáma psychologa prý překvapila prohlášením, že když tedy není zbytí a nikdo nepůjčí, je ochotná pro manžela jít tajně šlapat, protože tam vydělá majlant, ale nehrozí, že ji zavřou.).
Když jsem zjistila, že legální cestou neprorazím, reagovala jsem stejně jako @Teo. Lidský život má větší hodnotu než věcná škoda. Tak prý jsem, co se etiky týká, postkonvenční. Já bych spíš řekla, že "hasím" věci postupně podle jejich důležitosti. Nejdřív ten lék, uzdravit ženu a pak se uvidí................však víte, třeba ukecám splátky a podmínku (viď, Hekko).
Komentáře
(Roj - Mail - WWW) Vloženo 15.11.2008, 00:52:02
Aha, takze ja su z toho octavce uplne nahore. Asi to znamena, ze jako moralne na vysi :-)
(@Teo - Mail - WWW) Vloženo 19.11.2008, 13:52:08
Občas mám problém s hodnotiteli a sortimentáři, kteří se podobají skladníkům. Mají potřebu všechny beze zbytku nasypat na oddělené hromádky nebo umístit do regálů s předem vytištěnými visačkami. Zejména pak tehdy, používají-li při svém "třídění lidí" asymetrické a přihnuté informace. :-i
(letinka - Mail - WWW) Vloženo 20.11.2008, 09:13:52
Roji :-)
@Teo, brilantně vyjádřeno! :-D
jaký je smysl? (paxik - Mail - WWW) Vloženo 21.11.2008, 14:07:20
Ne, nebudu se pozastavovat nad smyslem Letinčina článku. Ten byl výborný. Přestože jsem "hádanku" již znal, rád jsem si ji prožil znovu. Myslím, že v odpovědi na ní je ještě důležitější, než to, co píše psycholog, to, co považujeme za "smysl života", tedy co je základem pro naše konání. Pokud je smyslem našeho života zákon, pak nelze zákon porušit. Pokud je smyslem našeho života láska k ženě, pak je nezbytné se podle toho řídit a lék ukrást. Pokud je to něco jiného, pak se řídíme podle tohoto smyslu. Myslím, že svázat to jako protichůdnost "žena umře, pokud neukradnu lék", trochu omezuje naše vidění (což je v tomto případě účel). Je ale dobré vědět:
1) proč je podle nás život důležitý?
2) proč je krádež špatná?
3) proč je důležité, aby člověk žil dlouho?
4) proč je pro nás člověk, kterého milujeme (manželka), důležitější, než dítě, které umírá hladem v Africe?
5) proč se nad takovými otázkami zamýšlíme ve chvíli, kdy dostaneme na blogu hlavolam, a ne kadý den, kdy skutečně o něco jde?
Myslím, že je skutečně důležité, abychom na tyto otázky (a vůbec na otázky pídící se po smyslu života) hledali odpovědi. Jinak se zarazíme v nějaké vrstvě, pod kterou už nebudeme šťourat, a mimoděk tak založíme svůj život na omylu, lži, papouškování nebo nevědomosti.
Letinko, ještě jednou děkuji za oba dva články. Měj se pěkně a postkonvenčně :-)
Stručně: (@Teo - Mail - WWW) Vloženo 21.11.2008, 14:17:31
Život je otázkou priorit." (c) Reklama na Magnum ;)
(marek - Mail - WWW) Vloženo 22.11.2008, 19:48:14
to paxik: v zásadě souhlasím, ale nemůžu přece o takovýhle otázkách bloumat celé dny!!! Nejsem duchovní registrované církve.. :-p
1) proč je podle nás vesmír důležitý... to je stejná otázka!
..
..
5) odpověd: když dostaneme hlavolam, tak píšeme - jinak každý den, v sekundě, kdy o NĚCO jde, to máme už promyšlené a tudíž bleskově rozhodnuté!!
Přidání komentáře...